České zdravotnictví se opravdu blíží ke kritickému bodu

MUDr. Milan Cabrnoch, 2. června 2004

Seznámil jsem se s článkem pana Sadílka, věnovaným některým výsledkům průzkumů veřejného mínění v oblast zdravotnictví. Podle mého názoru veřejné mínění v tomto případě velmi dobře odráží skutečnost, alespoň tak, jak ji vidím já.

České zdravotnictví je opravdu ve velmi vážných problémech, a blíží se svému kritickému bodu. Nebudou-li problémy v krátké době účinně řešeny, krizi se nevyhneme. Krize podle mne může mít podobu náhlého zhroucení dostupnosti péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Hlavní problém je pochopitelně financování. Správce systému, stát, nastavuje systémové parametry tak, že výdaje převyšují příjmy. Nevyhnutelně musí docházet k zadlužování systému. V tomto zadlužování jsou dluhy zdravotních pojišťoven i dluhy nemocnic směšnou položkou. Hlavní dluh vzniká zanedbáváním investic, a to především investic do lidí, a samozřejmě i do věcí. Skrytý dluh máme v odměňování, a tedy i obnovování a zkvalitňování zdravotnických pracovníků, skrytý dluh máme v údržbě a investičním rozvoji zdravotnických zařízení.

V pravidlech jak financování, tak čerpání a poskytování zdravotní péče, zcela chybí motivace, které by směřovaly jednotlivé účastníky celé hry k takovému chování, které je systému prospěšné. Občané nejsou motivováni k péči o vlastní zdraví ani k účelnému čerpání veřejných prostředků. Zdravotníci nejsou systémovými pravidly motivováni ani ve směru kvality zdravotní péče, ani ve směru efektivity nakládání se zdroji. Není divu, že s výsledkem není veřejnost spokojena.

Nedivím se tomu, že zdravotníci jsou kritičtější než občané obecně. Jednak jsou lépe informovaní (a klasik přece říká, že optimista je jen špatně informovaný pesimista) a jednak jsou na budoucnosti zdravotnictví přímo existenčně závislí. Z výsledků je zřejmé, jak silně mínění zdravotníků ovlivňuje mínění občanů. Jasně se ukazuje, že mezi zdravotníky hrají podstatnou roli organizovaní odboráři – když jim ministr Fišer ucpal ústa štědrým zvyšováním platů, zklidnila se nejen odborná, ale i obecná veřejnost. Paradoxem zůstává, že právě tato Fišerova chyba výrazně zhoršila další vývoj zdravotnictví…

S výsledky průzkumu souhlasím i v oblasti příčin. Příčiny krize leží jednoznačně na straně vlády. Nedokázala za šest let ani jen předložit k diskusi koncepci zdravotnictví a zcela špatně zdravotnictví řídí. Na tom se shodují jak občané, tak zdravotníci, a já souhlasím.

Proč je tomu tak? Zablokování zdravotnictví a jeho rozvoje je způsobeno velmi silným rozporem na politické scéně a nevhodným volebním systémem. Zatímco levice jednoznačně vidí zdravotnictví jako veřejnou službu, nejraději neziskovou, podrobenou silnému státnímu vlivu, a nostalgicky vzpomíná na státní zdravotnictví, pravice vnímá zdraví jako hodnotu individuální, stejně jako odpovědnost za ně, a zdravotní služby vnímá jako ostatní služby a podporuje jejich privatizaci a ziskovost. Existují zde vedle sebe dva zcela neslučitelné pohledy na budoucnost, a volební systém opakovaně vede k vzniku velmi slabých a nepevných vlád, které nemají dost síly svůj pohled na budoucnost (pokud jsou ve své koaliční pestrosti schopny jaký mít) promítnout do legislativy.

Z průzkumu vyplývá, že jak obecná veřejnost, tak zdravotníci jsou si problému dobře vědomi. Nezbývá mi než zopakovat, že již řadu jet vyvíjím já i ODS silný tlak na předložení koncepce, a současně také že nevěřím, že stávající vláda je schopna problémy skutečně řešit. Musíme usilovat o to, aby škody byly minimalizovány a aby zdravotnictví vydrželo do příštích parlamentních voleb.

Reagujte:

Prosím, vyplňte takto * označená pole. Děkuji

Rozsáhlejší texty zasílejte prosím na e-mail cabrnoch@psp.cz