Očkování v České republice - patříme k nejlepším?

MUDr. Michael Vít, Ph.D.

Kouření (kouření cigaret) je dnes celosvětovou epidemií, tedy pandemií, která je dle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) příčinou 4 milionů úmrtí na Zemi.

Závislost na tabáku je nemocí, jak řekla generální ředitelka WHO Dr. Bruntlandová, přenosnou: šíří se reklamou a agresivním marketingem tabákových výrobků.

Tabák se kouří ode dávna, ale do začátku 20. století nebyl pro lidstvo výrazným zdravotním problémem: doutníky nebo dýmky se nikdy nekouřily masivně. Teprve s vynálezem automatů na výrobu cigaret (kolem 1880) přišla změna: po roce 1900 se cigarety vyráběly v miliardách denně. To je začátek tabákové epidemie, která už jen ve 20. století zmařila víc životů než obě světové války dohromady (kolem 100 milionů) a v tomto století bude příčinou smrti už nejméně miliardy lidí, tedy dnes každého šestého obyvatele Země.
Když si uvědomíme všechny souvislosti, je obtížně pochopitelné, že cigarety jsou stále legálně prodávaným zbožím: polovina jejich konzumentů doplatí na jejich užívání zkrácením života, a to průměrně o 10 let. Příčina je v tom, že jsme na děsivý vliv tabáku na zdraví přišli pozdě: až po padesáti letech probíhající epidemie, v roce 1950 (to byly publikovány první dvě z dnešních 85 000 prací o poškozování zdraví cigaretami). Proč tak pozdě? Dopad kouření na lidské zdraví a životy se totiž projeví se zpožděním cca 30 - 40 let.
První nemocí, u níž byl popsán vliv kouření, byla rakovina plic (je totiž z 90 % způsobena kouřením). Přitom ale nejvíc kuřáků neumírá na tento ani jiný typ nádoru, ale na srdečně-cévní onemocnění (infarkty, mrtvice, uzávěry tepen na končetinách). V ČR je ročně cca 22 000 úmrtí, tedy pětina celkového počtu, způsobeno kouřením.

Kouření nelze zakázat, nelze ani přestat prodávat výrobek, na němž je závislá část populace (u nás 29 % nad 15 let). Co je ale nutné, je omezení agresivního marketingu a dostupnosti tabákových výrobků.

To reflektuje především WHO: od roku 1999 připravuje Framework Convention on Tobacco Control, Rámcovou dohodu o kontrole kouření (FCTC), první právně závazný dokument ve své historii, který mají podepsat zástupci členských zemí WHO pravděpodobně v květnu 2003. Důležité je podpořit účinnou formu FCTC: příliš volná pravidla by byla zneužita výrobci tabáku a byla by pravděpodobně horší než pravidla žádná.

Příkladem takového jednání výrobců tabáku bylo v ČR v roce 2000 zneužití zrušení direktivy 43/98/EU z roku 1998, zakazující veškerou reklamu na tabákové výrobky (vzhledem k procedurální chybě jejího zdůvodnění) - EU o tomto zákazu však dále jedná a většina členských zemí jej již přijala nebo tento proces probíhá.

Mezi základní účinná opatření ke snížení spotřeby tabáku ve společnosti patří:
* Výrazné varování na krabičkách (nejméně 40 % velkých ploch), obrázek
* Zvýšení daní a ceny cigaret (u nás reálná cena od roku 1989 klesla o více než polovinu!)
* Nekuřácké veřejné a pracovní prostředí
* Zákaz přímé i nepřímé reklamy včetně sponzorování a používání loga tabákového výrobku pro jiný než tabákový
* Prodej tabákových výrobků jen ve specializovaných obchodech (např. ne v potravinách)
* Dostupná léčba závislosti na tabáku

Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc.

Po staletí od vzniku první očkovací látky (Jenner 1784) jsou lékaři konfrontováni s obavami veřejnosti, že očkování není pro děti zcela prospěšné. Jde o několik často uváděných mýtů či překroucených informací.Vybíráme ty nejčastější:

1. Se zlepšením životní úrovně a medicíny infekcí ubývá a očkování není nutné.
2. Očkovací látky nesou s sebou větší nebezpečí zdravotních komplikací než nemoci.
3. Některé infekce se tu nevyskytují, tak proč proti nim očkovat.
4. Kombinované vakcíny neúnosně zatěžují imunitu dítěte a mají víc komplikací než jednotlivé očkovací látky v nich obsažené.

Na základě medicíny opřené o fakta lze tyto mýty spolehlivě vyvrátit, jak bude ukázáno v tomto sdělení.Je to třeba rodičům a různým blouznivcům horujícím proti očkování trpělivě a věcně vysvětlovat.
To neznamená, že vše je dokonalé. Víme, že existují u nás registrované očkovací látky, které mají ještě menší množství komplikací a řadu dalších výhod (menší počet vpichů a návštěv lékaře), než látky dosud užívané. Víme, že některé státy očkují proti dalším chorobám (planým neštovicím, infekcím vyvolaným pneumokoky). Medicínsky jsou věci jasné, ale ihned je uskutečnit je zřejmě nemožné. Je to otázka ekonomická (zvýšení nákladů na očkování o desítky milionů), nebo chcete-li, politická….

JUDr. Jindřich Janouch

Úvod
– vývoj právní úpravy, vyžádané změny obecně závazných právních norem, které upravují problematiku očkování.

Očkování a právo
Právo jako ochrana a současně jako záruka, že budou respektovány zásady stanovené ústavně právním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Příkladem je čl. 4 LSP - Povinnosti jsou ukládány jen zákonem, v jeho mezích a jen při zachování základních práv a čl. 31 - Každý má právo na ochranu zdraví.

Obecně závazné právní normy, které v České republice upravují problematiku očkování.

Vynutitelnost povinností, které stanoví právní norma

Sankce za nesplnění stanovené povinnosti zákonem a jejich ukládání v přestupkovém řízení.

Sankce za nesplnění stanovené povinnosti zákonem a jejich ukládání v trestním řízení.

MUDr. Hana Cabrnochová

Systém primární péče založený na zachování dvou odborností praktických lékařů se projevil jako nejlépe vyhovující, a to i z pohledu existujících systémů péče o dítě v zahraničí. Systém, kdy o dítě v České republice pečuje v primární péči praktický lékař pro děti a dorost, umožňuje realizovat takové preventivní programy v tak vysokém počtu, jako v případě očkování dokladuje vysoká proočkovanost dětské populace (procento dětí očkovaných v jednotlivých imunizačních programech).

I přes ze zákona nepovinnou registraci u praktických lékařů se v případě dětské populace podařilo dosáhnout proregistrovanosti přesahující 98 %. Proočkovanost dětské populace se pohybuje ve stejných číslech. Tato čísla se daří udržet i za situace, kdy:

• Objevují se aktivity skupin odmítajících ze zákona povinné očkování.
• Dochází k větší migraci obyvatelstva a přichází i děti ze zemí, kde jsou používána jiná očkovací schémata.
• Objevují se nové registrované vakcíny a ve vyšší míře je kladen důraz na edukaci praktických dětských lékařů.
• Jsou větší možnosti získávání informací ze strany rodičů očkovaných dětí.
• Je možnost změny registrujícího dětského lékaře

Uvedené důvody jednak podporují nutnost zachování přiměřené míry direktivního přístupu k očkování, ale také stále více vedou k nutnosti individualizace procesu očkování. Tato individualizace je dána důrazem na:

• Edukaci rodičů o prospěšnosti očkování.
• Nutností informovat o možných komplikacích po očkování.
• Informace o nabídce vakcín registrovaných na území České republiky (nižší reaktogenita, vyšší komfort daný nižším počtem aplikací, vakcíny nehrazené ze státního rozpočtu).
• Dohledávání registrovaných dětí, které se nedostavily k očkování.
• Používání vakcín určených pro děti mající kontraindikace podání některých typů vakcín.
• Volbu individuálního očkovacího schématu pro děti s krátkodobou kontraindikací očkování nebo v souvislosti se základním onemocněním.

Výše zmíněné důvody znamenají požadavek na nárůst finanční částky vynakládané na nákup očkovacích látek. Pro rok 2002 se tato částka pohybovala kolem 300 mil. Kč. Je nutné si uvědomit, o jak zanedbatelné procento výdajů se jedná z pohledu efektu, kterého se touto částkou dosahuje.

Doc. MUDr. Roman Prymula, CSc. Ph.D.

Očkování je možno zařadit mezi nejefektivnější a nejšířeji používané veřejně zdravotní intervence. Od používání prvních vakcín byla mnohokrát prokázána jeho účinnost. Díky imunizaci byla řada onemocnění výrazně redukována, eliminována, v případě pravých neštovic došlo k úplnému vymizení v celosvětovém měřítku. Nezpochybnitelné výsledky očkování navodily klima, kdy reálné nebezpečí infekčních chorob již není celou populací vnímáno a naopak velmi detailně jsou mapovány a někdy i přehnaně prezentovány komplikující stavy. Ve světle tohoto zcela jednostranného vnímání skutečnosti pak očkování působí téměř jako násilný akt vůči jednotlivci, se snahou ho poškodit. Očkování je nepochybně zásahem do lidského organismu, může mít řadu různých komplikací či souvisejících nežádoucích reakcí. Ve svém komplexu však patří vůbec k největším výdobytkům medicíny s obtížně vyčíslitelným obrovským pozitivním efektem na celé lidstvo. Celá situace je o to markantnější, pokud se podíváme na hypotetické váhy, kdy na jedné straně jsou desetitisíce zachráněných lidských životů, které by byly ztraceny v případě neexistence očkování, na straně druhé pouze desítky osob se závažnějšími komplikacemi po očkování a naprosto výjimečně zcela ojedinělá úmrtí.

Česká republika (Československo) patřily dlouhá léta ke světové špičce států s nejvyšší proočkovaností a kvalitním očkovacím kalendářem. Plně respektujeme individuální lidská práva a svobody. Naproti tomu je však nezbytné si uvědomit, že stát ve prospěch svých obyvatel musí přijímat opatření, která se mohou zdát některým lidem přinejmenším nepopulární. Nejedná se totiž pouze o záležitost dané konkrétní osoby, zda-li bude či nebude individuálně chráněna,ale v případě poklesu proočkovanosti celé populace pod přibližně 80% bychom ohrozili principy kolektivní imunity. Mohlo by docházet k cirkulaci choroboplodných mikroorganismů mezi neočkovanými, ke změně jejich vlastností a výraznému zvýšení rizika nákazy i u osob, které se očkování podrobily.

Určité změny vyžaduje i stávající očkovací kalendář. Ekonomická náročnost jednotlivých opatření nás leckdy staví do nezáviděníhodné role méně majetných příbuzných rozvinutých států, což se projevilo ve velmi opožděném zavedení plošného očkování proti virové hepatitidě B na našem území a stále ještě nezavedeném plošném očkování nebuněčnou vakcínou proti černému kašli, která je prakticky ve všech západních státech i ve Slovinsku zcela běžnou záležitostí.