Informační stránky poslance MUDr. Milana Cabrnocha
| Novinky | Mapa stránek |
ZDRAVOTNICTVÍ V ČR

Lékařská péče o děti v ČR

MUDr. Milan Cabrnoch, 10. ledna 2003

Názor

Včera, 9. ledna 2003, otevřela ministryně zdravotnictví diskusi o zajištění lékařské péče o děti v České republice. Diskuse se vztahuje k vládnímu návrhu zákona o způsobilosti k výkonu lékařských povolání, který je projednáván ve sněmovně.

Plánem ministryně Součkové a celé vlády premiéra Špidly je zmařit stávající systém lékařské péče o děti, který České republice přináší výborné výsledky a který nám závidí mnoho zemí včetně členských zemí Evropské unie.

Jak je to dnes

Lékařská péče o děti je postavena na dvou základních jednoduchých myšlenkách:

1) o děti se stará lékař, který je na péči o děti odborně připraven, vzdělán
2) lékařská péče o děti je nedílnou součástí primární péče

Jak se v praxi tato dvě pravidla promítají do organizace péče?


Primární péče – praktický lékař pro děti a dorost


V primární péči, tedy péči prvního kontaktu, se u nás o děti starají praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsme zvyklí jim ještě postaru říkat obvodní dětští lékaři. Tito lékaři z velké části vystudovali dnes již bohužel zrušenou fakultu dětského lékařství, absolvovali postgraduální studium a mají jednu nebo více atestací z dětského lékařství. Dále mají několik let praxe práce s dětmi v terénní praxi.

Praktičtí lékaři pro děti a dorost se věnují prevenci i diagnostice a léčbě. Pečují jak o děti zdravé, tak o děti nemocné. Díky jejich práci máme u nás mimořádně propracovaný a fungující systém preventivní péče. Do toho patří například devět prohlídek zdravého dítěte během jeho prvního roku věku, dále dalších deset preventivních prohlídek do devatenácti let věku. Pokud je dítě zcela zdravé, setká se pouze s praktickým lékařem pro děti a dorost a se stomatologem.

Do preventivní péče patří také očkování. Míra proočkovanosti je u nás jedna z nejvyšších na světě a předstihuje řadu velmi vyspělých zemí.

Díky práci praktických lékařů pro děti a dorost nejen že máme vynikající systém, ale ten systém také vynikajícím způsobem pracuje – děti na preventivní i na očkování prohlídky chodí, lékaři znají své pacienty i jejich rodinné a sociální prostředí. Dobrá práce se projevuje v řadě statistických ukazatelů, kterými se plným právem chlubíme po celém světě.


Lůžková péče – klinický pediatr a neonatolog

V lůžkové péči pečují o děti pediatři. Jsou to lékaři kvalifikovaní plně v oboru dětské lékařství, obvykle se dvěma atestacemi, a s velkými zkušenostmi z nemocniční péče. Klinická péče o děti se dnes již prakticky rozděluje na dva obory. Je to péče o novorozence, neonatologie, a péče o děti – pediatrie.

Neonatologové pečují o novorozence, obvykle na novorozeneckých odděleních při porodnicích. Starají se jak o novorozence zdravé, kteří po několika dnech odchází s maminkami z porodnice domů, tak o novorozence nemocné. Zvláštní, mimořádně závažnou kapitolou medicíny je péče o předčasně narozené, nedonošené děti. Tato péče se v posledních letech mimořádně rychle technologicky rozvíjí a v jejích možnostech jsou věci před několika lety ještě netušené.

Kliničtí pediatři pečují o vážně nemocné děti na lůžkových odděleních nemocnic. Jedná se o děti, které již není možné léčit ambulantně, tedy doma. Stále větší objem klinické péče o děti se soustředí do oblasti intenzivní péče, dá se také říci, že stáje více dětí, které intenzivní péči nepotřebují, se dnes namísto nemocnice léčí doma. Nezanedbatelnou kapitolou lůžkové pediatrie je oblast sociálních hospitalizací, kdy rodina selhává v péči o dítě a jeho hospitalizace je nouzovým řešením tohoto problému.


Specializovaná péče o děti

Také v oblasti úzce specializované péče platí zásada, že dítě rozhodně není pouze „malý dospělý“. Proto o děti nemocné s ledvinami nepečuje urolog, ale dětský urolog, o děti s nemocemi kůže nepečuje kožní lékař, ale dětský kožní lékař a podobně.

Odborníci v těchto „dětských specializovaných oborech“ pochází jak z původních pediatrů, tak z původních „specialistů pro dospělé“. Pracují jako ambulantní specialisté jak v nemocnicích tak mimo ně a poskytují konsiliární služby jak praktickým lékařům pro děti a dorost, tak klinickým pediatrům. Ve velkých nemocnicích se potom centralizuje i specializovaná lůžková péče o děti, a nejdeme zde například oddělení dětské neurologie, kliniku dětské chirurgie a podobně.


Co navrhuje Špidlova vláda

V naší legislativě chybí nejen zákon o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání, ale i zákon o zdravotní péči, o zdravotnickém zařízení a nový zákon o zdravotním pojištění.

Vláda předložila Parlamentu návrh zákona o způsobilosti k výkonu lékařských povolání. Návrh byl zpracován lajdácky a nebyl podroben veřejné diskusi. Obsahuje mnoho chyb a jeho případně zavedení do praxe způsobí řadu nepříjemností.

Podle toho, co vláda Parlamentu předložila, budeme mít pouze jediný obor, a to dětské lékařství. Vládní návrh nerespektuje existenci více jak dvou tisíc praktických lékařů pro děti a dorost.

Pokud bychom připustili, aby se z praktických lékařů pro děti a dorost stali specialisté, dětští lékaři, podstatně by se zhoršila zdravotní péče o děti, a to zejména ty nejmenší. Rozpadl by se systém prevence, zhoršila by se míra proočkovanosti. Stávající praktičtí lékaři pro dospělé nejsou připraveni a ani nechtějí převzít péči o kojence a děti.

Jak to má být

Obecně je dobré, když legislativa respektuje praxi, pokud je tato praxe dobrá. Praxe v poskytování zdravotní péče dětem je u nás velmi dobrá.

Proto je potřeba v zákoně o poskytování zdravotní péče jasně zakotvit výše uvedená pravidla, tedy že o děti a dorost až do ukončení přípravy na zaměstnání pečuje odborník k tomu patřičně připravený a že péče o děti a dorost je nedílnou součástí, ba základem primární péče. Potom se v zákoně musí objevit praktický lékař pro děti a dorost, jeho povinnosti a kompetence. Stejně se tam musí objevit pravidla specializované ambulantní péče o děti a pravidla lůžkové péče jak v neonatologii, tak v pediatrii.

V zákoně o zdravotnickém zařízení se musí objevit zařízení praktického lékaře pro děti a dorost, ambulantní specializované zařízení pro péči o děti v úzce specializovaných oborech, novorozenecké a dětské oddělení v nemocnici i dětská úzce specializovaná pracoviště v centrech.

V pravidlech úhrady péče z veřejného zdravotního pojištění je potřeba zakotvit prevenci, primární péči, ambulantní i lůžkovou péči včetně intenzivní a resuscitační péče tak, aby pravidla vždy motivovala k účelné, kvalitní péči i hospodárnému využívání prostředků.

Zákony musí umožňovat rodičům, aby mohli rozhodovat o svých dětech, aby měli všechny dostupné informace o zdraví a nemoci svých dětí a aby měli právo zajistit svým dětem nejlepší možnou zdravotní péči.

V oblasti vzdělávání je třeba jasně stanovit pravidle pro kvalitní vzdělávání lékařů tak, aby se z nich mohli stát odborníci, připravení k poskytování té nejkvalitnější lékařské péče dětem. Základ vzdělávání musí být položen již ve studiu na lékařské fakultě, kde je potřeba věnovat srovnatelný prostor všem třem oborům v rámci dětského lékařství. Důraz na pediatrii v rámci studia musí být srovnatelný s důrazem, který je kladen na vnitřní lékařství, pediatrie nemůže být studentům prezentována jako okrajový obor.

Je třeba respektovat realitu a zákonem definovat tři obory v dětském lékařství, a to praktického lékaře pro děti a dorost, klinického pediatra a neonatologa. Je zřejmé, že náplň přípravy ve všech třech oborech bude do značné míry společná, ale pokrok v medicíně jednoznačně předurčuje nutnou užší specializaci i v rámci dětského lékařství.

Zákon musí definovat jasná pravidla pro přechod mezi jednotlivými obory v rámci dětského lékařství. V dalších, specializovaných oborech, je třeba v zákoně definovat jejich „dětské“ směry tak, aby veškerá, i úzce specializovaná péče byla dětem vždy poskytována odborníkem, který je kvalifikován pro poskytování péče dětem.

Nemáme žádné právo mařit to, co dobře funguje, co slouží zdraví dětí i jejich rodičů. Systém zdravotní péče o děti je u nás vynikající, a proto musí jak vláda tak Parlament zachovat jeho organizaci a promítnout ji do legislativy, a ne se pokoušet konstruovat něco nového jen proto, aby to bylo nové.


 

Související:

 
 

Dopis představitele České pediatrické společnosti, Prof. MUDr. Zdeňka Doležela, CSc., který jsem k tomuto tématu obdržel naleznete zde.

 

 

Reagujte:

Vaše jméno, titul:

Váš email:*
Chci na tento e-mail dostávat novinky:
Váš názor, vzkaz, dotaz, připomínka ?*

Prosím, vyplňte takto * označená pole. Děkuji

Rozsáhlejší texty zasílejte prosím na e-mail cabrnoch@psp.cz

 

 

Příspěvky:

 
 

 

 

© MUDr. Milan Cabrnoch 2003