PEDIATRICKÁ PRIMÁRNÍ PÉČE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU – CO MŮŽEME NABÍDNOUT A CO SE NAOPAK MŮŽEME NAUČIT

Pod záštitou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR, předsedkyně Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR doc. MUDr. Milady Emmerové, CSc. a místopředsedy Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR MUDr. Milana Cabrnocha probíhá v pořadí už 11. parlamentní zdravotní seminář. Setkání je pořádáno u příležitosti kongresu Europaediatrics 2003, ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost ČR a Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Primární péče je podle doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc. ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP koordinovaná komplexní zdravotně sociální péče poskytovaná na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotnickým systémem a na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci. Jde o soubor činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním, a poskytovaných co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta. V současné době u nás tyto služby zabezpečují tři odbornosti, a to praktický lékař pro dospělé (PL), praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) a gynekolog. S. Býma má pochybnosti o nahrazení těchto odborností rodinným lékařem. Ve svém příspěvku vyhodnocuje argumenty předkladatelů takto závažné systémové změny. „Řešením by mohlo být zřízení nového specializačního oboru ´rodinné lékařství´, v ČR spíše nadstavbového charakteru nad PL nebo PLDD. Ať pacienti, pojišťovny a trh rozhodnou, zdali je v našich podmínkách o tento typ specializace zájem a v jakém rozsahu by mohl doplňovat systém současný,“ míní a dodává, že tuto problematiku nemůžeme v žádném případě řešit „revolučně“ administrativními iniciativami úředníků typu posouvání věku, kompetencí či přejmenováním. Tyto postupy by nutně vedly ke zhoršení poskytované péče jak pro děti, tak i dospělou populaci, protože obě skupiny lékařů by ji poskytovaly bez potřebné erudice a praxe.

Organizaci naší primární péče o děti a dorost rozebírá MUDr. Pavel Neugebauer ze Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Ukazuje se, že ani rozvinuté společnosti zatím nedokázaly vyvinout takovou soustavu zdravotnictví, která by se pružně adaptovala potřebám společnosti a přitom by se vyvíjela v rámci hospodárných proporcí: „Značné prohlubování specializací, a pokroky týkající se farmakoterapie a přístrojové techniky znamenají velký nárůst výdajů na zdravotnictví. Vzniká otázka, nakolik je tento růst objektivně potřebný pro zdraví obyvatelstva, a nakolik je vynucen předimenzovaností zdravotnických soustav,“ říká P. Neugebauer. Srovnání obsahu primární péče u nás a v zahraničí ukazuje, že specialisté stále poskytují řadu služeb, které by mohly být v kompetenci právě praktických lékařů. Projevuje se to nejen ve kvalitě přístrojového vybavení a v rozsahu poskytovaných výkonů, ale také ve formálních požadavcích na vzdělání a praxi lékařů před udělením povolení k otevření praxe. Právě dostupnost přístrojového vybavení a kompetence provádět různé léčebné a diagnostické výkony je přitom podle P. Neugebauera limitním faktorem adekvátnosti odesílání pacientů ke specialistům.