Směřuje české zubní lékařství do krize?

Hosté v pořadí 9. parlamentního zdravotního semináře, který je uspořádán pod záštitou předsedkyně Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR Doc. MUDr. Milady Emmerové, CSc. a místopředsedy Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR MUDr. Milana Cabrnocha, definují nejpalčivější problémy, které trápí české zubní lékařství rok před vstupem do Evropské unie a hledají možnosti jejich řešení.

První náměstek ministryně zdravotnictví MUDr. Rostislav Čevela tvrdí, že ministerstvo považuje pro zubní lékařství za prioritní tři oblasti: prevenci, zajištění pregraduální výuky studentů a hrozící nedostatek specialistů v ortodoncii. „V preventivní oblasti je naším cílem zlepšit nepříznivé hodnoty svědčící o zhoršujícím se stavu chrupu dětí a mladistvých. Podporujeme veškeré aktivity, které se zaměřují na prevenci a rádi bychom je sjednotili, což bude předmětem dalších jednání s Českou stomatologickou komorou, zdravotními pojišťovnami a zástupci samosprávy,“ vypočítává R. Čevela. Problémy v ortodoncii by ministerstvo rádo řešilo zkrácením odborné přípravy specialistů, které je už zakomponováno do návrhu zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu povolání.

Podle prof. MUDr. Jiřího Vaňka, CSc. ze stomatologické kliniky LF MU v Brně, prošla Česká stomatologie od začátku 90. let minulého století významnými pozitivními změnami, které vytvořily podmínky pro zkvalitnění péče. Zásadním problémem však podle něj zůstává nedostatek zubních lékařů: „V roce 2002 bylo přistoupeno k zásadní transformaci pregraduální výuky stomatologie na pěti lékařských fakultách na výuku kompatibilní se zeměmi EU. V reakci na očekávaný nedostatek zubních lékařů bude nutné podstatně zvýšit počet studentů a zároveň v zájmu zajištění odpovídající kvality výuky vynaložit vyšší finanční náklady v relaci asi 200 tisíc korun na jednoho studenta za rok,“ upozorňuje J. Vaněk.

Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc. ze stomatologické kliniky 1. LF UK v Praze přidává k těmto návrhům ještě několik bodů: stabilizaci výukových pracovišť na vysokých školách, přidělení cílených účelových dotací v hodnotě asi 300 miliónů korun v horizontu tří let na obnovení techniky a vytvoření dostatečné výukové kapacity, a legislativní zajištění postavení studenta při ošetřování pacientů v průběhu výuky ve fakultních nemocnicích.

„Kliniky jen velmi obtížně motivují absolventy k tomu, aby se věnovali klinické nebo vědecko-pedagogické dráze. Mezi studenty výrazně převládá zájem o vstup do privátního sektoru. Tento trend se bude s klesajícím počtem českých zubních lékařů dále prohlubovat,“ míní Jan Streblov, student 6. ročníku výuky stomatologie na 1. LF UK v Praze, a zdůrazňuje význam motivování učitelů a absolventů k setrvání na klinikách, které by měly více podporovat vědeckou a pedagogickou činnost. Neméně důležitá je podle něj urychlená výchova nové generace vysokoškolských pedagogů.