MODERNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

JUDr. Petr Novotný, advokátní kancelář Rodl a partner

Předmětem přednášky je aktuální právní pohled na problematiku předávání majetku státu do majetku krajů se zaměřením na situaci zdravotnických zařízení. Přednáška je zaměřena na současnou právní formu, její výhody a nevýhody a na v současné době velmi bouřlivě diskutovanou záležitost týkající se transformace zdravotnických zařízení do obchodních společností.

Nelze opomenout ani rizika, spojená s takovouto transformací, včetně nejistot, vyplývajících z ne zcela jasné právní úpravy, zejména pokud jde o kompetence krajů při nakládání s majetkem, ručení kraje za závazky třetích osob apod., a to jak z pohledu omezení vyplývajících ze zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, tak i omezení, vyplývajících ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Důležité je i zamyslet se nad zákonem o zadávání veřejných zakázek, který v procesu transformace zdravotnických zařízení může sehrát velmi podstatnou roli.

Při výkladu o samotné transformaci je přednáška zaměřena zejména na právní varianty této transformace, včetně využití holdingové struktury a dále na postavení členů statutárních orgánů, resp. dozorčí rady, na které přejdou práva a povinnosti při správě majetku kraje.

MUDr. Petr Hejduk, zdravotní odbor KÚ Jihočeského kraje

• základní charakteristika Jihočeského kraje
• zadluženost nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji
• přechod kompetencí dle zák. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
• počet registrací nestátních zdravotnických zařízení dle zák. č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních od 1.1.2003 – 31.5.2003 v Jihočeském kraji
• počet jednání územních znaleckých komisí na území Jihočeského kraje v letech 2002 a 2003 (do 05/2003)
• zajištění zdravotnické záchranné služby na území Jihočeského kraje – dobudování sítě ZZS v Jihočeském kraji dle vyhlášky č. 434/1992 Sb.
• příspěvky na činnosti ve zdravotnických zařízeních
• potřeba regionálního informačního systému ve zdravotnictví
• vhodné právní formy zdravotnických organizací
  

MUDr. Miroslav Jiránek, městská nemocnice Litoměřice

Modely zdravotnických systémů

• Tržní zdravotnictví
  USA, dříve Švýcarsko
• Národní zdravotní pojištění (povinné, všeobecné, zákonné)
  NSR, Benelux, Francie, ČR, Rakousko, Polsko
• Národní zdravotní služba, státní zdravotnictví
  Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Finsko ap.

Složitý vztah k majetku
Indikátor zdravotnického systému

Typy vlastnictví ZZ

Soukromé
Státní
Krajské, městské
Nonprofitní organizace

Základní ROZPOR

Cena nemovitostí
Cena nemovitostí není zahrnuta do Kalkulačního vzorce lůžko-dne
Cena přístrojů a další techniky je kalkulována v ceně výkonu

Chyba v chápání ZZ

• Evropský typ zdravotnických systémů nezná soukromé podnikání
  V základním sytému se všichni poskytovatelé ucházejí o „veřejné finance“
• Tržní zdravotnictví
  V základním sytému se všichni poskytovatelé ucházejí o „neveřejné finance“
  

MUDr. Jan Feřtek, MBA - krajská nemocnice Pardubice

- Trend v EU: liberalizace veřejných služeb

- Charakteristika organizovaných zdravotnických systémů v rámci dobré a
demokratické veřejné správy (Stewardship)

- Definice a typologie veřejných služeb

- Reforma systémů veřejných služeb vyspělých zemí: mixed economy of care

- Nový koncept řízení veřejných služeb: New Public Management (NPM)

- Garanti veřejných služeb, vlastníci, poskytovatelé, nepřeložitelný termín
" zřizovatel"

- Zajištění dostupnosti a kvality veřejných služeb: tvrdé a měkké parametry

- Veřejná zakázka, veřejná soutěž, transparentnost, nastavení regulačních
mechanismů, vyšší efektivita, benchmarking

- Situace v ČR v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi, legislativní změny
nutné pro nastartování konceptu NPM

- Kritici PPP, jejich argumenty a obavy, britský příklad s obtížemi při
prosazování vládního programu PFI (Private Finance Iniciative)

- Možné formy PPP v nemocnici: od PFI přes outsourcing a facility management
až po nemocnici jako otevřený systém

Závěr: PPP - velká výzva, velká šance, evropská cesta k nutné kultivaci
našeho zdravotnického systému.

MUDr. Jiří Štefan, nemocnice Karlovy Vary

Autor shrnuje dosavadní zkušenosti s používáním informačních technologií v manažerské praxi při řízení konkrétní nemocnice. Zmíní se krátce o vlastním zařízení a současném stavu implementace informačního systému, dále o úloze IT v manažerském rozhodování a o významu a cílech implementace manažerského informačního systému.

Areál největšího zdravotnického zařízení Karlovarského kraje s regionálním dosahem činnosti je od roku 1993 propojen počítačovou sítí. V této síti je začleněno 14 serverů, uživatelé mají v síti k dispozici 250 pracovních stanic (PC). SW nemocnice zahrnuje obě podstatné oblasti - klinickou část a ekonomickou část. Obě tyto části jsou zdrojem údajů pro manažerský informační systém (MIS), který pak dává vedení nemocnice celkový obraz o provozu a hospodaření nemocnice. Nemocnice je připojena na internet, který je k dispozici na všech klíčových místech a pracovištích.Pro vnitřní potřeby je využívám intranet, který je nositelem podstatných informací týkajících se provozu nemocnice.

Nemocnice zpracovává velké množství dat, jejichž využití je často velmi nízké. Informace musí být proto pro řízení přizpůsobené. Postupnou implementací informačních systémů se v nemocnici postupně zvýšila kvalita dat a efektivita jejich využívání (např. při vykazování zdravotní péče zdravotním pojišťovnám a ÚZIS, při vedení účetnictví a personalistiky, při vedení vlastní dokumentace a sledování zdravotní péče). Jednotlivé dílčí informační systémy však poskytují informace pouze do určité míry použitelné pro řízení.

Nemocnice proto implementovala postupně dvě verze manažerského informačního systému (MIS), který je postaven na principu systému měření výkonnosti (podle mezinárodně uznávaných principů performance measurement vydaných Mezinárodní spojenou akreditační komisí). Systém využívá pro prezentaci manažerských informací všechna dostupná data, standardizuje je a nabízí prezentaci široké škály ukazatelů vhodných pro řízení (např.ukazatele hospodaření, výkonu, vztah nákladů a výkonů, kapacitní ukazatele, ukazatele využití lidských zdrojů, kvality atd.).

Nová verze MIS prezentuje širokou paletu ukazatelů, které jsou prezentovány v různých pohledech (dimenzích) jako např. organizační struktura, čas, diagnostická skupina, pohlaví, věk, bydliště pacienta atd. Takových dimenzí je více než 70. Systém velmi rychle a efektivně poskytuje specifické manažerské informace formou úhledně uspořádaných výkazů.

Systém měření výkonnosti zatím pomohl např.k tomu, že nemocnice prošla opakovaně auditem informačních systémů a byla donucena „dát si data do pořádku“, analýzou dat byla zjištěna „slabá“ místa v oblasti výkonnosti (systém tak pomohl provést prvou fázi restrukturalizace za použití objektivních údajů), je možnost vyhledávat a hodnotit „problematické případy“, a v některých případech i jednat se ZP o jejich úhradě, systém umožňuje porovnávat klíčové ukazatele nemocnic mezi sebou atp.

Následným cílem je především další rozvoj analýz v oblasti hodnocení produktivity a kvality péče a při řízení nemocnice v systému financování podle DRG. V neposlední řadě využití zpracovaných analýz pro tvorbu koncepce zdravotnictví Karlovarského kraje.

PHDr. Ivo Rýc, Econsult

Procesy v nemocnici lze rozdělit na primární (klíčové) a sekundární (podpůrné). V primárních medicínských procesech dochází dlouhodobě k trvalému nárůstu nákladů (růst požadavků na kompetence personálu, růst cen technologií atd.) a velmi obtížně se hledají metody vedoucí k jejich kontrole. U sekundárních procesů však jsou k dispozici metody aplikované v jiných oborech, které umožňují nejen kontrolu nákladů na jednotlivé procesy, ale dokonce jejich snížení. Přínos tohoto know-how se většinou realizuje prostřednictvím managementu zdravotnických zařízení.

Jedním z progresivních oborů pronikajících do zdravotnictví je logistika. Základem pro její využití v nemocnicích je přesné definování klíčových logistických procesů. Stávající účetnictví neposkytuje podklady pro sledování logistických nákladů. Proto je nutno stanovit metodiku pro výpočet a sledování těchto nákladů. Po jejich zjištění je nutné analyzovat fyzické, informační a hodnotové toky a jejich alternativy.

Na základě těchto podkladů je možno navrhnout a realizovat efektivnější logistické systémy v nemocnicích (např. zásobování oddělení zdravotnickým materiálem přes centrální sklad nemocnice nebo z regionálního logistického centra pro více nemocnic).

S ohledem na potřebu hledání dodatečných finančních zdrojů pro efektivnější zdravotní péči je jistě aktuální zefektivnění sekundárních procesů a využití těchto úspor (dle poznatků ze zahraničí v rozsahu 5 – 30 % celkových nákladů). Tím mohou být vytvořeny podmínky pro kvalitnější léčebnou péči, tj. bude k dispozici více zdrojů pro primární procesy na úkor procesů podpůrných.