Stenozáznam interpelace Petra Nečase na předsedu vlády ve věci ministryně zdravotnictví a odpověd Vladimíra Špidly na ní.

Dne 27. listopadu na 23. schůzi Poslanecké sněmovny

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo vlády, myslím, že české veřejnosti je stále více zjevná neschopnost paní ministryně zdravotnictví za jeden a půl roku jejího působení ve své funkci cokoli s českým zdravotnictvím podniknout, takže zatímco máme zdravotnictví v totální krizi, jediný výdobytek z jejího ministerstva je, že máme koblihy balené v celofánu nebo v igelitu. Pouze silným nátlakem krajů bylo paní ministryni doporučeno, aby konečně začala s naším zdravotnictvím něco dělat. Její kroky jsou však naprosto zmatečné a její návrhy jsou v drtivé většině odmítány také její vlastní mateřskou stranou. Tady bych připomněl zvýšení spoluúčasti pacientů na léčebných úhradách.

Situace ve financování zdravotní péče je skutečně kritická. Platební neschopnost zdravotních pojišťoven, nemocnic, lékáren a dalších poskytovatelů zdravotní péče již přímo ohrožuje občany a pacienty. Tady cituji ze stanoviska Asociace českých a moravských nemocnic. Musím říci, že některé kroky paní ministryně zdravotnictví směřují proti oddlužení, protože například jí připravovaná vyhláška o úhradách zdravotní péče povede k tomu, že výpadky z příjmů nemocnic přesáhnou výši oddlužení, která bude nemocnicím poskytnuta. Navíc se chystá zavedení šestnáctitřídní tarifní soustavy, zvýšení třináctých a čtrnáctých platů, zvýšení DPH a spotřební daně a to povede k tomu, že nemocnice budou mít o 9 % vyšší náklady, zatímco příjmy jim stoupnou pouze o 2 %. Je zjevné, že náš nemocniční systém se pod vedením této ministryně zdravotnictví dostane do absolutní a velmi těžko řešitelné permanentní krize.

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zde připomněl několik známých faktů, které se týkají povahy zdravotnictví a resortu zdravotnictví a stavějí celou situaci, nad kterou se všichni tak pohoršují, do reálnějšího světla, které nedovolí pravé příčiny situace skrývat či prostě zamlčovat. Je skutečně na místě vrhnout znovu světlo na příčiny situace, která se pravidelně projevuje nahromaděním pohledávek po lhůtě splatnosti pojišťoven, druhotnou platební neschopností nemocnic a novými požadavky na veřejné rozpočty.

Platná legislativa neposkytuje vládě, ani krajům, ani pojišťovnám, ani zdravotnickým zařízením prostor činit systémová regulační opatření, pokud se týče sítě zdravotnických zařízení, a je příčinou, ne-li hlavní příčinou, pravidelně se opakujících potíží a platebních krizí ve zdravotnictví. V oblastech, kde se neshoduje koncepčně pojetí ČSSD a ODS, celé minulé volební období ODS důsledně mařila přijetí základních úprav, které umožňují systematicky stabilizovat příjmovou i výdajovou stránku zdravotního systému. Tato periodická platební komplikace a platební problémy nevznikají nahodile a já připomínám nesystémové akce vlád Václava Klause i jiných vlád, které znovu a znovu musely tento systém dostávat do ekonomické stability. Byla to ODS, která zablokovala cokoli, co mělo cenu. Ano, díky vám jsme velmi těžce a zbytečně ztráceli čas.

Dnes nezbývá než konstatovat, že tento přístup sněmovny způsobil trvání deformací jak na příjmové straně zdravotního pojištění, tak deformací na výdajové straně nabídky služeb, a to při omezování nadbytečných kapacit při tvorbě sítě. Několik let se tak udržovala situace nemožnosti smysluplného rozvoje sítě zdravotnických zařízení, promyšlených a smysluplných investic do výstavby zařízení a vybavení. Pokud tato situace trvá, dostavuje se periodicky platební nerovnováha, která je znovu a znovu nesystémově zvládnuta. Vznikají prostě požadavky na veřejné rozpočty, a to nehledě na transformační dluhy, které se postupně promítly do zdravotního pojištění formou nezaplaceného pojistného po dnes již neexistujících podnicích nebo pohledávky za podniky v konkursu ve výši 6 miliard Kč, a to ve formě pohledávek zdravotnických zařízení za neexistujícími pojišťovnami.

Dámy a pánové, koncepce ODS, která vycházela z představy, že trh vyléčí zdravotnictví, která vycházela z naprosto nereálné představy, že veřejný systém zdravotnictví může být zásadně realizován tržně, způsobila, že jsme zaplatili nesmyslné transformační dluhy a budeme je muset platit ještě dlouhou dobu. Víme tedy, že příčina je v nepředložené liberalizaci ve zdravotnictví, která vytvořila podmínky pro hospodářskou nekázeň. V opozici se pravici dosud podařilo blokovat zákony, které by zase odstranily černé díry a umožnily postupnou konsolidaci problémů. Bohužel mohu říci, že do řady těchto kroků patří i dnešní veto prezidenta.

Zde platí zcela zásadně, že není fér, že ODS vždy znovu a znovu přichází s tím, že za tuto situaci může právě úřadující ministr. Ten problém se zakládal dlouhodobě a budeme jej také systematicky a dlouhodobě řešit. Obvyklý jediný recept ODS zní - za všechno mohou pacienti, mají péči zdarma, a tak pořád chodí k lékaři, protože nemají nic lepšího na práci než vysedávat v čekárnách a vyzvedávat si zbytečné léky. V systému pak není dostatek finančních prostředků.

Jasně říkám, že smysluplná regulace v systému veřejného zdravotního pojištění je nutná, ale systém nemůže kontrolovat volná ruka trhu, protože to by vedlo k amerikanizaci našeho zdravotnictví se všemi známými důsledky, mimo jiné i s enormním nárůstem nákladů.

ODS tvrdila, že zárukou kvality poskytovaných zdravotnických služeb bude konkurence zdravotních pojišťoven a zdravotních zařízení. Tuto myšlenku, nerealistickou myšlenku a nebezpečnou myšlenku, doposud neopustila. A ODS v případě, že by získala vliv, by zrealizovala své vize ke škodě všech.

Dalším koncepčním názorem je, že systém bude založen na autentickém zdravotním pojištění, to je na principu prémie a plnění. Dámy a pánové, toto znamená jednoznačné rozbití jednotného přístupu ke zdravotnictví, protože prostě v autentickém pojištění prémie a riziko nelze dosáhnout rovného přístupu k tak vysoké hodnotě, jako je zdraví. Dámy a pánové, toto je odpověď v okamžiku, kdy ODS blokovala jakékoliv jiné rozumné řešení, protože neodpovídalo jejím ideologickým představám.

Ano, dámy a pánové, citoval jsem vám Modrou šanci. Citoval jsem vám základní dokument, který si říká, že je programový. Myslím si, že do programu to má ještě velmi daleko, ale přesto to ukazuje tendence a ty jsou nebezpečné. Jediné, co ODS bránilo a brání, je, že ústavní listina České republiky zavazuje stát, aby se postaral zajištěním zdravotního pojištění pro všechny občany a aby právo být pojištěn a mohl jít k lékaři mohli mít všichni bez ohledu na finanční možnosti. A také, aby lékař mohl rozhodovat medicínsky, a ne podle toho, jestli je občan schopen nákladnější léčbu zaplatit.

Dámy a pánové, pro nezbytnou stabilizaci zdravotního pojištění a pro regulaci finančních toků ve zdravotnictví jsou zcela zásadní novely zákonů, které neefektivní výběr pojistného zavedou, spravedlivějším rozdělením zátěže vytvoří zpětnou vazbu mezi příjmy a výdaji pojišťoven, budou stimulovat efektivní organizaci práce a hospodaření. Jeden z těchto zákonů vetoval včera prezident republiky. Vetoval jej po mém soudu bez úvahy, bez pochopení tohoto celkového systému. Doufám pevně, že sněmovna přehlasuje toto veto, které neprospívá ani českému zdravotnictví, ani českému člověku. Všechny zákony, které jsou opakovaně předkládány ministry ČSSD, jsou z tohoto hlediska zásadní a mají vliv na vytvoření a udržování stability ve finančních tocích systému.

Konstatuji, že ODS včera zablokovala čtyři zdravotnické zákony. Jistěže nikoliv klíčové, ale přesto čtyři. Opět ztrácíme čas. Dámy a pánové, větší ukázka nezodpovědnosti snad ani není možná. Vládní návrhy soustavně zamítali smluvně opoziční poslanci vždy, když byly předloženy ve sněmovně, a to, dámy a pánové, již v prvém čtení bez ohledu na to, aby mohly být podrobeny odpovědné parlamentní debatě. Je to smutné, ale je to tak. Zdůrazňuji - již v prvním čtení bez otevřené debaty. Pro koho je to dobře? Pro státní rozpočet, pro občany, pro pacienty, nebo prostě jen pro opozici, aby mohla poukazovat na to, s jak těžkými problémy vláda zápasí? ODS aspoň bude poukazovat na to, jak ministryně zdravotnictví se potýká s jedním problémem za druhým. Vláda znovu, už potřetí, nepředloží v nejdůležitější době dvě důležité normy, které se týkají organizace a regulace zdravotní péče, tedy výdajové stránky.

Nejvíce pozornosti z tohoto hlediska si bezesporu zasluhuje zákon, který zahrnuje nástroje pro optimalizaci sítě zdravotnických zařízení. Zásadní význam a princip je v tom, že krajům přiznává pravomoci. Princip decentralizace rozhodování na kraje je nezpochybnitelný a je správný. Tento základní předpis měl již platit, protože kraje nemohou řádně naplňovat svoji odpovědnost v regulaci sítě zdravotnických zařízení. Kraje tímto zákonem dostanou možnost využít veškeré nástroje, aby mohly promyšleně a dlouhodobě plánovat rozvoj zdravotnictví a činit veškerá rozhodnutí a správní úkony, které s tím souvisejí. Zdravotnická zařízení na jejich spádovém území by měla zabezpečovat veškeré potřebné typy péče. Měla by být zajištěna návaznost a spolupráce a činnost by se neměla zbytečně překrývat. Falešná představa o povaze konkurence zavedená do systému v době ODS vedla k tomu, že se nemocnice stavěly a vybavovaly ve dvou nedalekých lokalitách, i když bylo zřejmé, že tak velké kapacity nebudou potřeba a že jsou vlastně neefektivní.

Hlavní příčiny působící nehospodárné nafukování veřejných zdravotních služeb spočívaly právě v tom, že až do přijetí nového zákona a převedení rozhodování o investicích přímo na kraje, rozhodovala sněmovna. Včerejší projednávání zákona o státním rozpočtu bylo opět příkladem toho, jak snadné je být neodpovědný. Právě projednáváme rozpočet a je dobře si uvědomit, k čemu vedla investiční politika diktovaná sněmovnou a tak snadno prosazovaná proti menšinové vládě. K rozestavěnosti a neracionálnímu investičnímu chování. Tento trend nelze zastavit, pokud situaci nezměníme a ministerstvo bude vždy mít velké problémy prosazovat jakýkoliv střízlivý návrh. Ze sněmovny, ať by předložen v minulém období jakýkoliv návrh, vyšel vždy zcela jiný plán investic, vedený zcela jinou logikou, než je optimalizace sítě zdravotnických zařízení. Jednotliví poslanci stavěli a rozestavěli další a další velká obrovská zdravotnická zařízení bez ohledu na to, že vzniká extenzivní přebujelá síť a nevyužitelná, přesto vybavená často náročnou technikou.

Zákon, který přiznává regulační nástroje krajům, je klíčový pro účelnou regulaci sítě podle potřeb obyvatel kraje. Pevně doufám, že sněmovna průřezově, ať opozice či koalice, tento zákon potvrdí.
Vládní návrh zákona o zdravotnických zařízeních a jejich provozování a o změně některých zákonů byl před dvěma lety, téměř na den, 29. listopadu 2001, zamítnut na přímý popud ODS, dokonce na výslovnou žádost krajských hejtmanů, což se dá ukázat na usnesení Poslanecké sněmovny č. 1886 ze 43. schůze. Ministerstvo předloží na příští schůzi nový návrh zákona, který byl v září předložen vládě a posiluje krajským samosprávám sílu, dává jim obrazně řečeno svaly a umožňuje zapojení veřejnosti.

Další důležitý zákon, který poslanci ODS soustavně odmítali projednávat, je zákon o zdravotní péči. Z hlediska efektivity a kvality a z hlediska důstojného jednání s pacienty je opravdu ostuda, že se stále odvoláváme na úpravy z doby socialismu. Opravdu ODS nevadí, že stále ještě není nahrazen zákon z roku 1966, který bohužel konzervuje zvyklosti z doby před revolucí? Přesto byl zamítnut usnesením Parlamentu České republiky ze 43. schůze ze dne 29. listopadu 2001. Rovněž v prvním čtení. Garantuje práva pacientů na evropské úrovni, ale ani ODS, ani KSČM s tím nespěchaly. A důvod? Zákon, který moderním způsobem posiluje práva pacientů a upravuje postupy lékařů, byl zamítnut z naprosto paradoxních důvodů. Nevztahuje se na léčitele. Skutečný smysl zákona však byl upravit práva a povinnosti profesionálního poskytování péče vůči pacientům. Záruky a odpovědnosti kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Také poprvé upravuje otázky etiky, medicínského výzkumu a dalších biomedicínských oblastí, jako zákaz klonování člověka, manipulace s embryi, atd..

Všichni si jistě dobře pamatují, že tyto zákony nepustila ODS ani ministru Davidovi, ani ministru Fišerovi ani do prvního čtení. Opět zdůrazňuji, že ani nepřešly přes první čtení. Tyto zákony byly odmítnuty z ideologických důvodů, bez úsudku, nezodpovědně a povrchně, a je to jedna z příčin současné komplikované situace.

Jeden z hlavních cílů decentralizace veřejné správy bylo vnesení racionality do rozhodování o rozvoji služeb na jedné straně a o útlumu služeb na druhé straně převedením rozhodování na krajskou úroveň. Výzkumy prováděné v souvislosti s decentralizací zdravotních a sociálních služeb v rámci zemí EU ukazují, že decentralizace rozhodování v rámci veřejných služeb už jen tím, že rozsah, druhy služeb a jejich rozvoj bude posuzován integrálně, ve vzájemném vztahu, dosáhne úspory přibližně 10 %. Sněmovna tedy bude mít v nejbližší době řadu příležitostí připravit pro zřizovatele a pojišťovny nástroje, které takové rozhodování krajů umožní. Jsou to nástroje pro zastavení neregulovaných rozpínavých tendencí. Veškeré potřebné nástroje pro dlouhodobý rozvoj a optimalizaci kapacit i pro dohled nad kvalitou zdravotní péče a hospodařením nemocnic pro kraje budou obsaženy v návrhu zákona o zdravotnickém zařízení.

Pokud, pánové a dámy, nechcete dosáhnout situace, že po určité době opět dojde k dílčí nerovnováze v systému veřejného zdravotního pojištění, věnujte těmto zákonům pozornost a mějte odvahu je pustit alespoň do druhého čtení a střetnout se se skutečnými argumenty, nikoliv s tak bizarními odůvodněními, která jsem uvedl, jako ono zvláštní a bizarní, že zákon se nevztahuje na léčitele.

Musím konstatovat, že pro financování zdravotnictví jsou důležité celkové regulační rámce a že bez těchto zákonných úprav zůstává každý ministr i ministryně a každá vláda velice omezena ve svých možnostech naplnit odpovědnost. Proto doufám, já i vláda, že sněmovna tentokrát pochopí svoji odpovědnost a příslušné zákony projedná a schválí. Jsou to zákony, jenom pro pořádek, č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon č. 551, o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Některé úpravy již byly projednány v rámci čtení reformy veřejných financí, stejně tak jako změna rezervního fondu. Závazky pojišťoven vůči zdravotnickým zařízením by se tak mohly snížit o 450 milionů.

Rovněž cílem navrhované novely zákona č. 592 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je přispět k efektivnějšímu a hospodárnějšímu využívání finančních prostředků, veřejného zdravotního pojištění, zvýšení vyměřovacích základů u osob samostatně výdělečně činných. Opět se tedy vracím k tomu, co jsem již řekl - v tomto případě veto prezidenta neprospívá dobré věci.

Zkrátka novelizace i zcela nové verze zdravotnických zákonů s tímtéž cílem jako současná reforma byly v Poslanecké sněmovně v minulém období předkládány rovněž několikrát. Sněmovna měla již řadu příležitostí udělat něco pro to, abychom se nemuseli znovu a znovu potýkat s pravidelnou finanční nerovnováhou. Neučiníme tak. Návrhy byly zamítány důsledně již v prvním čtení. Sněmovna tak zřejmě v minulém volebním období propásla záměrně šanci umožnit jakékoliv zlepšení situace ve zdravotnictví a v jeho financování.

Dámy a pánové, musím jasně konstatovat, že české zdravotnictví je velmi efektivní, že pokud jde o medicínské výkony, patříme jistě k velmi dobrému evropskému průměru, pokud jde o některé medicínské výkony, jsme špička, pokud jde o některé ukazatele, jsme světovými rekordmany, jako například dětská a novorozenecká úmrtnost. Ale musím konstatovat, že sněmovna obstrukčně zamítala a zamítá i další zákony, které na první pohled nevypadají, ale z hlediska lepší organizace a efektivity týmové práce v péči o pacienta jsou klíčové. Sem například patří neustálé vracení zákonu o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, kde ponižujícím způsobem vzděláváme podle norem z roku 1977 a stále zcela v duchu tohoto překonaného systému nazýváme diplomované sestry, laboranty, techniky, fyziatry a psychology středním zdravotnickým personálem, i když se jedná o vysokoškolsky vzdělané odborníky s bakalářským nebo magisterským diplomem, kteří mají všude v Evropě jasné odborné zařízení a jen u nás ne. Již dnes je jasné, že díky obstrukcím ODS pro naše zdravotníky, jejichž obory de iure stále ještě nejsou harmonizované, je ohrožen volný pohyb v rámci Evropské unie.

Jsem velmi rád, že zřejmě se poslanecké kluby vládní koalice rozhodnou využít času, která má být věnován mimořádné schůzi svolané ODS k věci uhelného hornictví, a předloží opět tyto zákony k projednání tak, abychom časovou prodlevu, která se stává rizikem, zkrátili na nejmenší možnou míru. Přes opravdu urputné obstrukce a ztrácení času, které po mém soudu nemůžou být vedeny racionální úvahou, nýbrž ideologickým schématem tzv. nulové tolerance, prostě pokusem blokovat, komplikovat a zhoršovat situaci, ať to stojí, co to stojí, přesto prošly některé důležité zákony, které přece jenom umožňují alespoň dílčí změny. Mohl bych je velmi dlouho citovat, ale myslím si, že to je zbytečné.

Dámy a pánové, zmiňoval jsem o strukturálních důvodech, které jsou důležité pro pochopení celkové situace v našem zdravotnictví. Zásadně odmítám silná slova, která pronáší pan poslanec Nečas, a konstatuji, že české zdravotnictví je zdravotnictví s vysokou kvalitou, se schopností bezpečně a rozsáhle poskytovat zdravotní péči a že takovýmto zdravotnictvím zůstane a bude se rozvíjet dále a organicky. V rámci daného systému je možné situaci stabilizovat a také stabilizována bude. V tom není pochyb. První kroky již byly učiněny a další budou následovat. Ale nemá-li se tato situace znovu a znovu periodicky opakovat, je třeba, aby si uvědomila ODS své vlastní odpovědnosti, aby si uvědomila, že její recept na privatizaci a tržní systém zdravotnictví je recept, který je jednak v rozporu s ústavou, ale především je v rozporu s podstatou této věci, s podstatou veřejného zdravotního pojištění a koneckonců svým způsobem i s normálním lidským úsudkem.

Dámy a pánové, systémové problémy ve zdravotnictví, které budeme muset řešit a které také řešit budeme, nevznikly v uplynulém období minulého roku. Vznikly jako soustavný nekorigovaný vývoj trvající přibližně čtrnáct let. Je to velmi obdobné, jako to bylo u reformy veřejných financí, kde mnoho systémových opatření, která mohla být učiněna již před roky, a nám by se o takovýchto krizích nebo o takovýchto problémech nemohlo ani zdát, bylo prostě zablokováno.

Jak už jsem řekl, ministryně zdravotnictví není příčinou této situace. Kořeny situace jsou založeny hlouběji. Vláda poměrně rychle dotáhne v rámci druhé fáze reformy veřejných financí systémové kroky ve zdravotnictví, které jsou založeny na zákonech, o kterých jsem hovořil, a využije všech svých exekutivních schopností a pravomocí k tomu, aby systém byl stabilizován, a jak říkám, jsme si vědomi své odpovědnosti.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo vlády, dovolte mi, abych vám připomněl, že sociální demokracie je již šestý rok u vlády a že jste předsedou většinové vlády již více než rok a půl. Za tu dobu jste ve zdravotnictví nepředvedli vůbec nic - kromě do igelitu zabalených koblih.

Za druhé - současnou příčinou krize ve zdravotnictví je to, že jste před volbami populisticky zvedli platy ve zdravotnictví. ODS s tímto nesouhlasila, ODS před tímto varovala. Došlo na slova ODS. Vy jste populisticky zničili zákoník práce, který je naprosto nevhodný pro zdravotnictví. ODS s tímto nesouhlasila. ODS před tímto krokem varovala. Na její slova došlo. Vy jste předlužené nemocnice převedli na kraj. ODS s tímto nesouhlasila, ODS před tímto varovala. Na její slova došlo.

Vážený pane předsedo vlády, vy jste varoval, že ODS chce amerikanizovat české zdravotnictví. Vy ho rusizujete! To znamená, že dochází k totálnímu rozvalu lůžkové zdravotnické péče. Vy rusizujete české zdravotnictví.

Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, chci jasně konstatovat, že není pochyb o tom, že síť českého zdravotnictví je vhodné restrukturalizovat a optimalizovat, a to ve všech sektorech - lůžkovém, ambulantním, u praktických lékařů. Ano, to je potřeba. V každém případě mohu konstatovat pouze to, že pan poslanec Nečas nemá představu o financování zdravotnictví, že nezná váhu mzdových nákladů, že nezná důsledky jednotlivých opatření, že je neumí zařadit do celkového kontextu, že si velmi málo uvědomuje např. rozdíly mezi náklady jednotlivých nemocnic ve zdravotnickém materiálu, v lécích a v celkových nákladech zdravotní péče. Pan poslanec Nečas pravděpodobně neví, že 44 % lůžkových zařízení jsou v plusu, 29 % lůžkových zařízení bylo k 30. 6. - abych byl přesný - také ve ztrátě maximálně do deseti milionů. To znamená, že příčiny, které se snažil uvést, vycházejí pouze z nedostatečné znalosti o fungování systému.

Jsem velmi rád, že pan poslanec Nečas vyjádřil své představy o zdravotnictví. Konstatuji, že český zdravotnický systém je schopen plnit své úkoly a také je splní.

Klíčová otázka - protože pojem rusifikace je pojem, který je do té míry prázdný, že nemá smysl s ním vůbec polemizovat - amerikanizace ano. Tam jsem schopen dokázat, jakým způsobem je koncipován systém amerického zdravotnictví, že je právě koncipován na principu prémie - riziko, že je to systém komerčního pojištění, že je to systém, který nakonec vede k vytvoření značného množství obyvatel, kteří se ocitají mimo zdravotní péči. Proto např. dětská a novorozenecká úmrtnost ve Spojených státech je významně vyšší než v České republice. Ale to už je jiná záležitost a o tom nebudu debatovat.

To, co bylo kritizováno přímo, je převedení nemocnic na kraje. Tady konstatuji, že je to správný systémový krok, že tento krok doplněný o další regulační nástroje umožní konečně reformovat, stabilizovat a optimalizovat české zdravotnictví.

Dámy a pánové, těším se na debaty, které povedeme, protože to budou debaty o vážné věci. Jsem přesvědčen, že v tomto volebním období máme unikátní příležitost věci podstatně změnit.