100 let od narození Václava Morávka

Projev hejtmana Středočeského kraje, pana Ing. Petra Bendla:

Vernisáž výstavy o Václavu Morávkovi

F. X. Šalda, kdysi napsal, že jsme národ pomníků. Hned v další větě kritizoval, že se tak společnost jeho doby vyrovnává s historií. Postaví pomník, a tím si povinnost přemýšlet o té které osobnosti jednoduše a bezbolestně odbyde. Obávám se, že jsme na tom dnes ještě o něco hůře, protože už ani ty pomníky tolik nestavíme.

Dovolil bych si s panem Šaldou trochu polemizovat. Myslím totiž, že dnes můžeme sochy osobností v parcích či pamětní desky vnímat jako důležité připomínky. Vzhledem k tomu, že jsme si zvykli více zapomínat, takové hmatatelné odkazy prostě nutně potřebujeme.

Dopady naší historické sklerózy jsou poměrně vážné. Nebudu se přitom pouštět do zkoumání, kolik si toho skutečně pamatujeme z Havlíčka, Němcové či Masaryka. Jsem totiž přesvědčen, že začínáme zapomínat i na dobu teprve nedávno minulou, natož abychom v živé paměti drželi to, co se dělo před sto nebo více lety. Jen v poslední době se v médiích i na politické scéně vynořilo tolik myšlenek, které by musel člověk z historickou pamětí rychle zavrhnout. Přitom se o mnoha z nich docela vážně diskutuje a nikdo ani příliš nahlas neupozorňuje, že to už tu před 20 nebo 30 lety bylo a že to velmi špatně dopadlo. Zapomínáme dokonce na to, co ona socialistická totalita opravdu znamenala.

Od pádu totality a teroru, proti kterým bojoval Václav Morávek, nás dělí dokonce třikrát delší doba. Větší část společnosti fašismus na vlastní kůži nepocítila ani v docela dětském věku. Myslím, že je proto velmi užitečné a dokonce důležité takovou osobnost připomínat. Mnoho věcí a principů je totiž obecných. V každé době záleží na tom, jak rychle dokážeme rozpoznat lež a jak statečně se proti ní postavíme. Jak odvážně budeme bojovat proti všem omezením svobody, cti a dalších zásadních hodnot. V tomto ohledu je právě osobnost Václava Morávka silným vzorem a vyplatí se na ni nezapomínat.

Namítnete, že přeci nežijeme v době, kdy hrozí něco tak vážného jako v éře německého fašismu. To je ale pravda jen z části. Myslím, že podceňujeme nebezpečí lživých myšlenek, které nám v dnešní politice leckdo podsouvá. A ještě o jednom vážném nebezpečí se musím zmínit, byť se nás dosud zcela bezprostředně nedotklo. Žijeme všichni ve světě, kde možná více než totalitní státní moc hrozí teror malých fundamentalistických a fanatických skupin. Nepochybuji o tom, že podhoubím pro vznik takových skupin je vždy ztráta historické paměti či její zmanipulování a postupné přijímání malých i velkých lží.

Vnímám proto odhalení pamětní desky Václava Morávka i tuto výstavu nejen jako důstojnou vzpomínku na pevnou lidskou osobnost, která se vždy proti lži a násilí postavila, ale ještě více jako důležitý čin nasměrovaný do budoucna. Totiž k oživování nesmírně důležité historické paměti.