Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů ČR

Stanovisko bylo zasláno předsedkyni a na vědomí místopředsedům a členům Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví:

Vážená paní poslankyně,

dovoluji si Vás oslovit touto cestou ve věci projednávání tisku 419. Nemohl jsem se, bohužel, zúčastnit jednání Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, které se uskutečnilo dne 1. října t.r. Abych předešel pochybnostem, zda stanovisko, které na jednání výboru přednesl můj náměstek JUDr.J.Nejedlý, je také mým stanoviskem, dovoluji si obrátit se na Vás tímto dopisem.

Na úvod musím konstatovat, že Úřad pro ochranu osobních údajů nemá mnoho možností jak donutit správce, pokud jde o státní orgán, aby své chování přizpůsobil režimu zákona o ochraně osobních údajů (č.101/2000 Sb.). Pro Úřad byl první pozitivní posun v přístupu k řešení, že se základní rámec Národního zdravotního informačního systému vůbec doslal do režimu zákona v roce 2001 (č.260/2001 Sb.). Dále však Úřad již nesouhlasil, aby rozsah zpracovávaných údajů byl řešen jakýmkoliv podzákonným předpisem, tedy ani Opatřením ministryně zdravotnictví, které ani právním předpisem není, nebo vyhláškou, jak původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo.

Proto jsme přivítali skutečnost, že ministerstvo hodlá příslušná ustanovení zákona novelizovat, ale není nám známo, proč tak činí narychlo a způsobem, který byl Poslanecké sněmovně předložen – tedy poslaneckou iniciativou a ve zkrácené lhůtě projednávání. Jsem totiž toho názoru, že den 31.prosinec 2003 není žádnou hrozbou, z níž by vyplývalo, že poté nařídí Úřad likvidaci dosud zpracovaných osobních údajů, nebude-li přijat příslušný zákon.

Skupinou poslanců předložený návrh na změnu zákona o péči o zdraví lidu je jistě velmi potřebný, avšak současně je naprosto nezbytné, aby předem proběhla odborná diskuse a byly předloženy odborné i laické veřejnosti jasné a srozumitelné argumenty, proč mají být provozovány právě tyto registry a právě v takovém rozsahu. Bez tohoto zdůvodnění a bez zásadní revize přístupu k zpracování údajů nelze podle mého názoru očekávat, že registry budou přijaty pacienty, občany a zdravotnickými pracovníky konsenzuálně a s pochopením. Nyní projednávaný návrh zákona sice formálně vyhovuje základním požadavkům zákona o ochraně osobních údajů, avšak jejich nezbytnost a rozsah získávaných údajů vyvolává a nadále bude vyvolávat způsobovat pochybnosti, zejména pokud jde o délku jejich uchovávání v neanonymní formě. Demokratická společnost musí mít a prokazovat k ochraně soukromí svých občanů respekt, a tudíž pouhé formální či argumenty nepodložené ujištění, že shromažďování osobních informací je zabezpečeno, nemůže obstát. Náležité zdůvodnění musí být v demokratické společnost nezbytně upřednostňováno jakožto výraz respektu k občanům. A v žádném případě se nelze spokojit s argumentací již dlouhodobého zpracování (započatého v totalitním režimu) či dokonce „obdivem jiných států“. Toto přece nelze považovat za racionálně podložené a relevantní argumenty.

Úřad pro ochranu osobních údajů by velmi uvítal věcnou a odbornou diskusi o nezbytnosti všech navrhovaných registrů, o nezbytném rozsahu shromažďovaných údajů, o nezbytnosti detailní identifikace pacientů-občanů v každém z nich a o možnosti získat potřebné údaje z jiných evidencí (např. z evidencí zdravotních pojišťoven).

Takovou diskusi lze provést v relativně krátké době a následně pak předložit nový návrh změny zákona o péči o zdraví lidu, příp. jako součást připravovaného zákona o zdravotní péči, které budou plně reflektovat principy respektování práva na soukromí občanů v demokratické společnosti.

Děkuji za pochopení.

S úctou

RNDr. Karel Neuwirt, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů