Jak vidíte ze své pozice koncepci ON Příbram ,
a.s. na tento a příští rok?
Nemocnice v Příbrami, tedy Oblastní nemocnice
Příbram a.s. zahájila svou činnost v poskytování zdravotní péče
v listopadu roku 2003. Vznikla, jak ví v Příbrami asi
každý, sloučením dvou nemocnic, které v Příbrami mnoho let
existovaly vedle sebe.
Mnoho let se hovořilo o nutnosti sloučit obě
nemocnice do jedné. Historicky byla jedna z nich řádnou okresní
nemocnicí, a druhá nemocnicí spojenou s hornickou činností
v Příbrami a okolí – bývalý Závodní ústav národního
zdraví.
Podle mých vědomostí byly obě nemocnice velmi
dobré, v posledních letech ale byl ZÚNZ tak trochu protěžován
a okresní nemocnice zanedbávána. Již před několika lety byl
vypracován projekt na sloučení nemocnic, již tehdy se vědělo, že se
tento proces neobejde bez nesouhlasů a protivenství. Tehdejší
ministr Fišer se již připravenému slučování a své odpovědnosti za ně
vyhnul tím, že ZÚNZ převedl celkem nesmyslně na Středočeský kraj
a okresní nemocnici ponechal státní.
Odložené slučování tedy padlo na kraj, poté, co na
něj byla převedena již předlužená okresní nemocnice. Kraj již před
zahájením slučování přijal Teze rozvoje zdravotnictví, v nich
mimo jiné figuruje již myšlenka zřízení čtyř oblastních nemocnic,
které budou oporou pro krajské lůžkové zdravotnictví po dobu
restrukturalizace ostatních nemocnic. Příbramská sloučená nemocnice
z řady důvodů logicky zaujala místo oblastní nemocnice.
Oblastní nemocnice Příbram je první akciovou
společností mezi nemocnicemi Středočeského kraje. Brzy se k ní
připojí ostatní oblastní nemocnice. Forma akciové společnosti jako
řádné obchodní společnosti s jasnými pravidly hospodaření
a jasným rozdělením odpovědnosti je nejvhodnější z dnes
možných právních forem provozování nestátní nemocnice. Vedení a.s. se
spolu s valnou hromadou, kterou tvoří Rada Středočeského kraje,
představenstvem a dozorčí radou podařilo zvládnout náběh
zdravotní činnosti a splnit nejdůležitější úkol – sloučit
dvě příspěvkové organizace a udržet vyrovnané hospodaření. Zní
to obyčejně, ale ujišťuji vás všechny, že je to velký a svým
způsobem velmi neobvyklý úspěch.
V roce 2004 plánuje nemocnice dokončit
přesuny mezi oběma areály a racionalizovat stávající činnosti.
Pro příští rok připravujeme zahájení rozvoje nemocnice. Je zpracována
a přijata koncepce, která hodnotí stávající provozy, jejich stavební
disposice i přístrojové vybavení, a plánuje rozvoj.
Největším nebezpečím pro nemocnici jsou nesoudní
kritici, kteří na ni útočí ne pro její podstatu, ale proto, že úspěch
nemocnice je politickým úspěchem stávajícího vedení kraje. Sociální
demokraté prohrávají a tak kopou kolem sebe. Udivuje mne, že
i příbramští kopou do své nemocnice, hlava nehlava. Rozvoj
nemocnice v Příbrami nemá alternativu – buď se nemocnice
sloučí, racionalizuje své činnosti, přestane nesmyslně zdvojovat
některé práce a nabídne pacientům kvalitní zdravotní péči, nebo
se proces spojování a restrukturalizace nepovede a nemocnice
zkrachuje. Ti, kdo hází klacky pod nohy při rozvoji nemocnice jenom
pro svůj politický prospěch jsou neodpovědní a nemocnici škodí.
Jaké změny v uplynulém období pozorujete
od chvíle, kdy jste s ONP,a.s. v přímém kontaktu?
Členem Dozorčí rady Oblastní nemocnice Příbram
jsem se stal před prázdninami minulého roku. Největší změnu pozoruji
ve vývoji názorů jak zaměstnanců, tak občanů. Zpočátku, kdy začínalo
něco nového a neznámého, kdy se objevilo nové vedení nemocnice,
jsem cítil obavy a nejistotu. Potom, co nové vedení ukázalo, že
umí pracovat, že umí pojmenovat a řešit problémy a že má
chuť a tah na bránu, lidé se uklidnili a získali znovu
důvěru v budoucnost.
Dnes má rozvoj nemocnice plnou podporu obou
odborových organizací, to je velmi cenné. Lidé věří v budoucnost
nemocnice a pokud jí nebudou někteří politici škodit, bude
rozvoj nemocnice úspěšný a věřím že i rychlý. Nemocnice
v Příbrami má budoucnost před sebou.
Mohl byste čtenářům popsat činnost
a odpovědnost dozorčí rady ONP?
Dozorčí rada je ve své podstatě kontrolní orgán.
Má šest členů - já jsem předsedou a v DR reprezentuji zdravotní
komisi Rady Středočeského kraje. Dále jsou členy DR dva radní STČ
kraje – pánové Josef Vacek a Zbyněk Šorm (místopředseda
DR), starosta Příbrami pan Ivan Fuksa, a dále v souladu se
zákonem dva představitelé odborových organizací – paní Monika
Boušková a pan doktor Petr Chudáček.
Dozorčí rada se schází pravidelně každý měsíc. Na
každém zasedání hodnotí především hospodaření společnosti. Zásadní
požadavek, který Dozorčí rada klade na představenstvo a vedení
společnosti, je vyrovnané hospodaření. Akciová společnost si prostě
nemůže dovolit vytvářet dluhy, jako je vytvářely státní nemocnice.
Zadlužení je přímé ohrožení další existence nemocnice a nepřipustíme
jej.
Kromě hospodaření se Dozorčí rada vyjadřuje ke
koncepčním záměrům a významným změnám v nemocnici. Členové
Dozorčí rady jsou odpovědni za hospodaření společnosti osobně, svým
majetkem, i trestně.
Mohl byste čtenářům rámcově osvětlit principy
středočeské koncepce zdravotnictví a jakou pozici v této
koncepci vidíte pro ON Příbram, a.s.?
Středočeský kraj připravil podle mého názoru jednu
z nejlepších koncepcí zdravotnictví, kterou jsem za deset let
svého působení ve zdravotní politice viděl. Paradoxem je, že tvorba
koncepcí zdravotnictví nemá být správně úlohou krajů, ale je úlohou
vlády. Vláda ale již šest let pro zdravotnictví žádnou koncepci
nepřipravila a nevypadá to, že by byla schopná s nějakou
v následujících dvou letech přijít.
Kraje se tedy dostaly do těžké situace –
buďto nic nedělat a nechat předlužené nemocnice zkrachovat, jako
nechal stát zkrachovat nemocnici v Plané. Nebo se pokusit
o řešení, a k tomu je třeba nějakého plánu, koncepce.
Z viny neschopnosti vlády tak máme čtrnáct různých koncepcí
zdravotnictví.
Středočeský kraj staví svou koncepci zdravotnictví
na primární a ambulantní péči. Základem péče o občany jsou
jejich registrující praktičtí lékaři. Pokud potřebná péče již
přesáhne možnosti praktického lékaře, spolupracuje praktický lékař
s ambulantním specialistou. Teprve když nelze zdravotní problém
vyřešit ambulantně, je nezbytná hospitalizace, tedy přijetí pacienta
do nemocnice.
Ve Středočeském kraji již od počátku roku 2003
není jediná státní nemocnice, všechny nemocnice fungují podle zákona
o poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických
zařízeních - tedy podle stejného zákona, podle kterého pracují
i soukromí lékaři. Bývalé státní okresní nemocnice byly
převedeny na kraj, jiné nemocnice jsou městské a několik je jich
v soukromých rukou.
Středočeský kraj nemá své krajské město, nemá svůj
přirozený střed, a tak nemá ani svou krajskou nemocnici.
Koncepce je proto postavena na čtyřech oblastních nemocnicích –
sever, jih, východ a západ. Nemocnice v Příbrami logicky
plní roli oblastní nemocnice v jižní části Středočeského kraje.
Podle koncepce budou oblastní nemocnice základem nemocniční péče
v kraji, budou spolupracovat s ostatními menšími
nemocnicemi i s nemocnicemi fakultními v Praze
i v jiných krajích. Oblastní nemocnice chce kraj držet
i nadále ve svém vlastnictví, neplánuje je ani z části
privatizovat. Z důvodu lepšího řízení je hodlá převést na
standardní obchodní společnosti, akciové společnosti, ve kterých kraj
zůstane vlastníkem 100% akcií. Další nemocnice ve vlastnictví kraje
budou provozovány buďto krajem, nebo jiným subjektem, který o správu
nemocnice projeví zájem. Kraj si ve spolupráci s obcemi při
případném předání některé nemocnice do správy jiného subjektu bude
moci vymínit, jaká péče musí být v nemocnici i nadále
zaručena.
Je jasné, že tak jak se vyvíjí zdravotnictví
a medicína, musí se vyvíjet i soustava zdravotnických
zařízení. Nemoci, které se dříve léčily několikatýdenním pobytem
v nemocnici se dnes léčí zcela ambulantně nebo stačí několik dnů
pobytu na lůžku. Naši vynikající lékaři mají k disposici
dokonalé diagnostické přístroje, moderní operační sály i nejnovější
léky. Proto už nepotřebujeme tolik akutních lůžek a tolik
nemocnic, jako před čtyřiceti lety. Moderní péči, která vyžaduje
soustředění přístrojů a především kvalifikovaných odborníků, se
vyplatí soustředit do center. Vyplatí myslím především pro pacienty,
protože ve specializovaných centrech dostanou díky spolupráci řady
odborníků kvalitnější péči.
Dožíváme se také daleko vyššího věku, umíme léčit
nemoci, na které generace našich rodičů bez pomoci umírala. Proto
potřebujeme stále více lůžek dlouhodobé péče, lůžek ošetřovatelského
charakteru. Změna není nikdy bezbolestná, a proto i tento
pozitivní vývoj může vyvolávat nespokojenost a obavy. Jsem si
ale jist, že naši lidé jsou moudří, a pokud budou chtít, jsou
schopni pokroku porozumět a přijmou jej jako přínos.
Příbramská nemocnice je připravena stát se
centrem, ve kterém bude pracovat dostatek vysoce specializovaných
lékařů, sester, laborantů a dalších zdravotníků. Může být během
několika let vyhledávaných diagnostickým a léčebným zařízením,
které bude spolupracovat s několika menšími nemocnicemi ve svém
okolí a bude udržovat nadstandardní vztahy se
superspecializovanými pracovišti na klinikách fakultních nemocnic.
Příbramáci i Středočeši budou na takové špičkové a skutečně
potřebné pracoviště právem hrdi.
Jediný, kdo může tyto plány překazit, jsme my
sami. Můžeme je překazit nedostatkem pracovitosti, nedostatkem víry
v úspěch, a především házením klacků pod nohy. A proto
vyzývám všechny, komu záleží na úspěchu nemocnice nejen v Příbrami,
ale po celých středních Čechách a po celé republice, aby
přestali pochybovat, nedůvěřovat, lámat hůl a strašit lidi
hrozbami a obavami. Nejen zdravotnictví, ale celý život budeme
mít ne takový, jaký si zasloužíme, ale takový, jaký si ho uděláme.
A já jsme si jist, že máme dostatek schopností k dosažení
úspěchu.
|