|
Vážené dámy a pánové,
své vystoupení, které je reakcí na zprávu ministra
zdravotnictví, budu pro stručnost a přehlednost strukturovat do
jednotlivých, více či méně na sobě nezávislých bodů.
Záměry ministra zdravotnictví jsou sice mediálně
zajímavé, ale uprostřed volebního období a bez dalších změn ve
vládě a jejím programovém prohlášení věcně nepodstatné. Nedávná
historie nám ukázala, že tato vláda není schopna problémy
zdravotnictví řešit, rezignovala na skutečné změny a skutečný
rozvoj zdravotnictví. Všichni víme, že místopředsedkyně ČSSD Marie
Součková měla také své záměry ve zdravotnictví, několikrát se je
vládě pokusila předložit, a výsledkem bylo pouze její odvolání.
Své záměry ať pan ministr předloží vládě, které je
čerstvým členem, vláda nechť jeho záměry projedná, a předloží
Parlamentu a české veřejnosti své plány v oblasti
zdravotnictví. Za posledních šest let jsme ve sněmovně od vlády
jediný rozumný návrh směřující ke koncepčnímu řešení problematiky
zdravotnictví neviděli. Podnikat personální útoky a systémové
experimenty bezkoncepčně, tedy bez toho, aby alespoň vláda koncepci
přijala a zveřejnila ji, je hrubě neodpovědné.
Žádám ministra zdravotnictví, aby se zdržel
systémových zásahů do zdravotnictví předtím, než vláda jeho záměry
a plány schválí. Nechci se dostat do situace, kdy premiér bude
opět po několika měsících dávat od chyb ministra ruce pryč a odvádět
pozornost od své odpovědnosti jeho další výměnou.
Zásadně nesouhlasím s tím, aby si vláda vzala
ve zdravotnictví dalších pět měsíců na rozmyšlenou. Řešení problémů
ve zdravotnictví je úkolem celé vlády, které ráda zdůrazňuje
kolektivnost své odpovědnosti, když se jí to hodí. Vláda se nezměnila
a nezměnilo se ani její programové prohlášení.
Jozef Kubinyi je již dva roky poslancem vládní
strany, dlouhou dobu předsedou zdravotní komise vládní strany, byl
blízkým spolupracovníkem a jistě placeným poradcem předchozí
ministryně, která je místopředsedkyní vládní strany, a působil
v klíčové strategické funkci na ministerstvu zdravotnictví.
Jozef Kubinyi je bezpochyby spoluautorem koncepčních návrhů, které
Marie Součková předkládala vládě a veřejnosti. Neznám žádný
důvod, který by opravňoval vládu žádat po české společnosti po šesti
letech nicnedělání dalších pět měsíců na rozmyšlenou.
Požadujeme okamžité předložení koncepce, s kterou
se vláda hodlá řídit ve zdravotnictví a důrazně žádáme, aby se
vláda a ministr zdrželi nekoncepčních kroků.
Vítám, že se ministr pustil do hodnocení
zdravotního pojištění.
Není na nás, poslancích opozice, abychom hájili
jednu ze zdravotních pojišťoven, na kterou ministr zaútočil.
Konstatuji, že stav, ve kterém se celé zdravotní pojištění nachází,
je přímým důsledkem nekoncepčních zásahů ministrů sociální demokracie
a vlád sociální demokracie.
Pokud ministr volá po změně smluvní politiky
zdravotních pojišťoven, musím připomenout, že zásadním procesem
v tomto směru byla výběrová řízení, realizovaná v roce 1997
a první polovině roku 1998 v souladu se zákonem. Nebyl to
nikdo jiný než ministr sociální demokracie Ivan David, který výsledky
výběrových řízení zpochybnil a zabránil tak jejich promítnutí do
praxe. Jeho nástupce ministr Bohumil Fišer dokonce překvapoval svými
názory na potřebné zvýšení kapacit akutní lůžkové péče. Připomenu již
pouze komickou změnu názorů ministryně Marie Součkové, která navrhla
redukci dětských lůžek v Praze, a po mediálním útoku náhle
k všeobecnému překvapení a veselí zjistila, že jich naopak
několik chybí.
Pokus přenést odpovědnost na někoho jiného
a očistit se výměnou ministra sociálním demokratům vyjít nemůže
a nevyjde, každý to prokoukne.
Ministr ve svém vystoupení zaútočil osobně na dva
poslance této sněmovny. Tento útok pokládám za nekorektní
a nepřijatelný. Jistě není náhodou, že ministr ve sněmovně
opakuje slova, již vícekrát účelově vyřčená představiteli lékařské
komory. Je pro mne nepřijatelné, aby zájmové skupiny pronikaly na
půdu Parlamentu prostřednictvím poslance, zvláště potom poslance
a člena vlády současně.
Prohlašuji zde důrazně, že jsem se nikdy, ani
jednou, jako člen Správní rady VZP nezúčastnil rozhodování o podpoře
vývoje projektu zdravotních knížek pacienta na internetu.
Členství v radě projektu je čestnou funkcí.
Smyslem rady je průhlednost celého projektu směrem k odborné
a politické veřejnosti. Členy rady projektu jsou například děkan
lékařské fakulty, představitelé organizací lékařů, organizací
pacientů, komor, ale i úředníci ministerstev, například nedávno
odvolaný první náměstek ministryně zdravotnictví a bývalý
poslanec ČSSD doktor Čevela či náměstkyně ministra informatiky paní
ing. Dana Bérová. Do nedávné doby byla členkou této rady
i předsedkyně zdravotního výboru sněmovny poslankyně ČSSD
docentka Milada Emmerová, veřejně známá propagátorka zdravotních
knížek, která své členství v radě ukončila z důvodu časové
zaneprázdněnosti. V případě zájmu bude jistě i pan Kubinyi
v radě projektu srdečně vítán.
Poslanec Kubinyi osočil své kolegy poslance
z toho, že prodávají svou loajalitu. Důrazně se proti něčemu
podobnému ohrazuji. Je to bezprecedentní útok na ústavní činitele
a jejich nezávislost.
Ujišťuji Vás, že moje loajalita není na prodej.
Chci Vám doložit, jak povrchní a nesmyslný je tento útok
a očekávám omluvu pana poslance Kubinyiho.
Předkládám přehled hlasování ve sněmovně
o zdravotně pojistných plánech a o výročních zprávách VZP
ČR za dobu, kdy jsem členem sněmovny. Tyto dva dokumenty jsou
jedinými nástroji, kromě volby ředitele, kterými sněmovna realizuje
svůj vztah k VZP ČR. Přehledy hlasování jasně dokumentují, že
význam jednoho či dvou hlasů pro všechna tato rozhodování nebyl žádný
– vždy totiž sněmovna rozhodla výraznou většinou.
Jako další argument mohu uvést čerstvé hlasování
o stoprocentním přerozdělení. Vládní návrh zákona, obohacený
o poslanecký návrh právě poslance Kubinyiho, přinese v případě
svého přijetí prospěch více jak dvě miliardy korun právě VZP. Pro
tento návrh jsem opakovaně nehlasoval, a ani hlasovat nebudu.
Kdo z nás tedy více přihrává VZP? Já nebo pan Kubinyi?
Poslanec ČSSD vyslovuje podezření z konfliktu
zájmů. Z jakého důvodu mu nevadí, že jiný poslanec ČSSD je
majitelem společnosti, která je ve smluvním vztahu s VZP a je
financována z jejích prostředků? Kromě toho je tento poslanec
ČSSD a člen zdravotního výboru této sněmovny dokonce jako
revizní lékař přímo zaměstnancem VZP, je jí přímo placen. Proč panu
ministrovi nevadí tento konflikt zájmů ani v případě, že tento
poslanec je ustanoven dokonce zpravodajem při schvalování zdravotně
pojistného plánu nebo výroční zprávy?
Odpověď je jednoduchá – osočení z konfliktu
zájmů je účelové a nepodložené a ministr jej používá
k dosažení jiných svých cílů a k relativizaci svého
politického oponenta. Takové praktiky do demokratického parlamentu
nepatří a já, opakuji, očekávám od poslance Kubinyiho omluvu,
kterou jsem připraven přijmout.
Sociální demokracie směřuje své kroky ke
zpochybnění polistopadového vývoje ve zdravotnictví.
Prosazuje jednotlivé dílčí kroky směřující proti
samosprávnosti a konkurenci zdravotních pojišťoven, proti
nezávislosti veřejného zdravotního pojištění na státu a proti
soukromému podnikání ve zdravotnictví. Útok na VZP, který realizuje
nový ministr, je součástí této mozaiky. Cílem tohoto útoku je
zpochybnění funkčnosti veřejného zdravotního pojištění nezávislého na
státu. Vláda chce uchopit moc ve VZP do svých rukou a vyloučit
samosprávné orgány, tedy pojištěnce a plátce pojistného,
z důležitých rozhodování. Dokladem toho je prosazení práva veta
pro úředníky státu ve správních radách zdravotních pojišťoven
i prosazování přímých zásahů parlamentu, tedy moci politické, do
personálních otázek pojišťoven.
Sociální demokraté postupují proti privatizaci ve
zdravotnictví a proti soukromým poskytovatelům zdravotní péče.
Dokladem toho je již několik let trvající zvýhodnění státních
nemocnic oproti soukromým ambulancím při rozhodování ministrů
zdravotnictví o cenách. Vláda trvale prosazuje zvyšování mezd
zaměstnancům státních zdravotnických zařízení, které je realizováno
na úkor soukromých zdravotníků. Nový ministr chce vyloučit soukromé
zdravotníky z veřejného zdravotního pojištění, což znamená
jejich faktickou likvidaci (řekl to v pátečních hospodářských
novinách). Středočeská sociální demokracie již otevřeně organizuje
petici proti soukromým zdravotníkům.
Sociální demokraté připravují zrušení
konkurujících si zdravotních pojišťoven a přechod zpět na státní
zdravotnictví. Již před několika lety zřídili, nutno říci v rozporu
se zákonem a věcně nesmyslně pod Institutem pro další
vzdělávání, srdce státního zdravotního systému, Národní koordinační
centrum zdravotního pojištění. Do této instituce investoval stát bez
jakéhokoli efektu již mnoho desítek, možná stovek milionů korun.
Nikomu není známo, na co byly tyto peníze použity a s jakým
výsledkem. Hodlají pod státní hlavičkou sbírat veškerá primární data
od všech zdravotních pojišťoven, lékařů i pacientů. I malé
dítě pochopí, o co jde, když se do čela státního úřadu, který
bude mít všechna data všech pojišťoven, staví doktor Jiří Němec,
odborník na slov vzatý, ten, kdo zakládal kdysi VZP, tehdy jako
jedinou zdravotní pojišťovnu ve státě.
Chci ujistit pana ministra, vládu, a především
českou veřejnost, že Občanská demokratická strana neustoupí a bude
pevně hájit výsledky listopadového vývoje v naší zemi, a to
i ve zdravotnictví. Nikdy nebudeme souhlasit s návratem ke
státnímu socialistickému zdravotnictví.
Budoucnost vidíme v zachování a prohlubování
principů samosprávného, na státu nezávislého veřejného zdravotního
pojištění. Pevně podporujeme existenci více zdravotních pojišťoven
a prosazujeme větší prostor pro jejich vzájemnou konkurenci.
Budeme vždy prosazovat privatizaci poskytování zdravotních služeb
a vzájemnou konkurenci jejich poskytovatelů především v kvalitě
těchto služeb. Trváme na zmenšení vlivu státu, na minimalizaci
státních zásahů a regulací a na rozšiřování svobodného
prostoru pro svobodné podnikání.
Na první místo stavíme občana, pojištěnce,
pacienta. Zdravotnictví tu není ani pro politiky, ani pro státní
úředníky, ani pro zdravotní pojišťovny či pro lékaře. Zdravotnictví
je tu pro občany a jim musí sloužit. Tomuto cíli musí být
podřízeno vše, tedy i legislativa. Prosazujeme zvýšení práv
pacienta, zvýšení jeho informovanosti, jeho možností rozhodovat se,
jeho práv rozhodovat o svém zdraví, o svém vyšetřování
a léčení. K tomu patří individuální účty, zdravotní knížky,
bonusy i spoluúčast, k tomu patří i právo občana
zakoupit si ze svých prostředků zdravotní péči pro sebe a své
blízké, ale především patří právo na vyšší kvalitu a vyšší
dostupnost zdravotní péče pro každého.
Je možné, dámy a pánové, že nás v této
sněmovně ještě mnohokrát přehlasujete. Není však ve vašich silách
změnit skutečnost. A skutečností zůstává, že bez nezbytných
změn, které dlouhodobě navrhujeme, se problémy zdravotnictví vyřešit
nepodaří. Zůstáváme zde, zůstáváme se svými návrhy, připraveni o nich
jednat s každým, kdo má o jednání zájem. Jsem si jist, že
stále více občanů naší země našim návrhům rozumí, a z toho
plyne mé přesvědčení, že nás jednoho dne již přehlasovat nebudete
moci.
To, o čem jsem hovořil doposud, do sněmovny
patří a je legitimní součástí politické diskuse. Lituji, ale své
vystoupení zakončím něčím, co do sněmovny nepatří.
Jako člověka i jako dětského lékaře mne hrubě
pobouřil názor ministra na mentálně postižené děti. Ministr
kritizuje, že obětaví lidé uspořádali pro mentálně postižené děti
zájezd k moři. Mají snad mentálně postižení lidé a děti
především podle pana ministra jiná práva a jiné potřeby než
ostatní občané? Mají snad mentálně postižené děti být raději zavřené
v ústavech či v klecích? Jsou snad podle pana ministra
mentálně postižené děti méně kvalitní než děti mentálně zdravé?
Takový postoj mohu tolerovat od laika, ale nemohu
přijmout od lékaře. V případě ministra zdravotnictví není jiné
cesty, než vyzvat jej k okamžitému odstoupení z funkce.
Píše se totiž rok 2004!
|
ZDRAVOTNICTVÍ
V ČR