Mgr. Jakub Uher |
13. listopadu 2003 |
|
Rozhodnutí sjezdu České lékařské komory pokládám za nedemokratické,
aneb volby delegátů se opět nekonají ....
Měl jsem tu možnost osobně sledovat sjezd České lékařské komory.
Nechci se příliš vyjadřovat k drobnostem typu, že delegáti hlasovali
o programu v situaci, kdy různí delegáti měli od vedení sjezdu
rozdány různé verze tohoto programu, o tom, že v situaci posuzovaní
platnosti či neplatnosti rozhodnutí ČLK vystoupil člen představenstva
s argumentem "kdo jsi bez viny hoď první kamenem", nebo
třeba o tom, že proběhla dlouhá diskuse k revizní zprávě, jejímž
tématem byl způsob, jakým se informace dostaly ven z komory, ale
již se nediskutovalo o obsahu této zprávy. Nechci ani rozebírat,
jak je možné, že řádný delegát sjezdu předloží procedurální návrh
o němž se má bezprostředně po předložení hlasovat, ale jednání
probíhá vesele dál bez hlasování o návrhu, a konečně ani o tom,
proč sjezd odhlasoval, že k bodu vyslovení důvěry prezidentovi
a představenstvu nebude probíhat diskuse raději vůbec.
Považuji ovšem za vhodné upozornit na věc, kterou považuji za
mnohem podstatnější porušení demokratických principů, v jehož
stínu jsou podle mne výše uvedené skutečnosti pouze malichernostmi.
Delegáti sjezdu přijali změnu volebního řádu, kterou se prodlužuje
volební období orgánů a funkcionářů komory, tedy i delegátů sjezdu,
na pět let. Délka volebního období orgánů a funkcionářů zvolených
na období 4 let se prodlužuje na 5 let.
Tedy delegáti sjezdu, kteří byli zvoleni členy komory na určité
období si toto období sami prodloužili.
Je asi na místě uvést, že předkladateli tohoto vskutku zajímavého
návrhu byli MUDr.Jiří Rašovský (předsedající Krajské rady ČLK
Jihomoravského kraje a člen představenstva ČLK) a MUDr. Jiří Mach
(sekretář Krajské rady ČLK Jihomoravského kraje) a svůj návrh
odůvodnili ve zkratce takto : "Spolu se vstupem do EU se
zvýší tlak na kvalitní fungování profesní samosprávy.. nutnost
přehodnotit základní dokumenty ve vztahu k fungování zdravotnictví
vyplývá mimo jiné i z významných rozhodnutí Evropského soudního
dvora ...lze tedy očekávat období, které bude klást značné nároky
na kontinuitu stavovské činnosti... je více než žádoucí, aby činnost
orgánů ČLK byla realizována stávajícími orgány a funkcionáři,
kteří důvěrně znají situaci a spolehlivě se orientují v obecně
závazných právních předpisech.. Významnou okolností je také potřeba
vyhodnocení aplikace Úmluvy o biomedicíně .. Nejjednodušším řešením,
které zabrání legislativnímu zmatku a umožní hladké fungování
stavovské organizace je prodloužení volebního období o jeden rok
... k tomuto návrhu se cítíme oprávněni i na základě dobré zkušenosti
s prodloužením funkčního období ze tří let na čtyři roky před
dvěma lety (pozn. domnívám se, že tehdy byla důvodem nutnost zachování
kontinuity v souvislosti s přechodem na krajskou strukturu samosprávy)".
Praktický příklad - pokud členové zvolili své delegáty v roce
1999 na volební období tří let, v roce 2000 prodloužil sjezd delegátů
těmto delegátům na čtyři roky, nyní opět o jeden rok na pět let.
Tedy delegáti zvolení na tříleté volební období, jejichž mandát
by vypršel v roce 2002, si sami prodloužili volební období do
roku 2004 (zatím, v budoucnu se samozřejmě můžou vyskytnout nové
skutečně významné důvody - třeba nějaké nové rozhodnutí Evropského
soudního dvora ve věci Helmuth versus zdravotní pojišťovna Bavorsko
- které nepochybně odůvodní další prodloužení na příštím sjezdu
komory). Lze tedy říci, že delegáti již k výkonu své funkce členy
komory ani nijak zásadně nepotřebují. Ano, hrozba, že by tito
členové třeba omylem zvolili za své zástupce delegáty, kteří by
snad "neznali důvěrně situaci", nebo by dokonce mohli
"způsobit legislativní zmatek", či nedej bůh "nedodržet
kontinuitu současné stavovské činnosti", je jistě velmi nebezpečná.
Za zmínku stojí také fakt, že delegáti sjezdu jsou prakticky
neodvolatelní. Vyjdu-li z právního názoru prezentovaného představenstvem
ČLK k odvolání (resp. nemožnosti odvolání) předsedy revizní komise
a použiji-li ho na postavení delegáta, zjistím, že zákon č.220/1991
Sb. neuvádí rovněž výslovně právo odvolat delegáta (uvádí pouze
právo ho volit). Pokud tento názor nepoužiji a připustím ''příznivější''
variantu - a vyjdu z ne zcela jedoznačného volebního řádu ČLK
- zjistím, že odvolání je možné pouze hlasy nadpoloviční většiny
VŠECH členů příslušného OS ČLK. Tedy ani v jednom přpadě nepřichází
odvolání delegáta podle mého názoru prakticky v úvahu.
Jistě velmi podnětné například pro poslance našeho parlamentu.
Situace, kdyby návrh na prodloužení volebního období poslanců,
který by se samozřejmě týkal již těch, kteří by ho přijímali,
byl přijat, by možná vývoji v naší zemi výrazně pomohla. Byla
by totiž "zachována kontinuita", byli by to "lidé
orientující se v právních předpisech", nevznikl by "legislativní
zmatek", a ostatně je otázka, zda je vůbec optimální, aby
poslance volili obyčejní lidé, kteří vlastně ani nejsou schopni
takto důležité otázky posoudit.
Naštěstí pro takovouto změnu volebního období parlamentu nedostačují
hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců (tak jako tomu
bohužel je na sjezdu delegátů ČLK) a tedy jde při současné rovnováze
sil v parlamentu o variantu nerealizovatelnou. Nebo je snad důvodem,
že se parlament obdobným návrhem nezabývá to, že poslanci chápou
demokratické principy lépe než delegáti sjezdu ČLK, kteří pomohli
svými hlasy výše uvedený návrh přijmout ?
Neodpustím si ještě poznámku ke "spolehlivé orientaci v
právních předpisech" obou předkladatelů návrhu. Většina delegátů
sjezdu byla zvolena na tříleté volební období. To, že v jeho průběhu
bylo toto volební období prodlouženo na čtyřleté na tom nic nemění.
Pouze delegáti zvolení v období po 1.11.2000 byli zvoleni na období
čtyřleté.
Tedy jestliže přijatý návrh uvádí, že "Délka volebního
období orgánů a funkcionářů zvolených na období 4 let se dnem
účinnosti novely ust. § 1 odst. 2 tohoto stavovského předpisu
přijaté XV. sjezdem delegátů prodlužuje na 5 let" bylo volební
období prodlouženo pouze delegátům zvolených po 1.11.2000 (ti
již byli zvoleni na období čtyřleté). Ostatním zůstává volební
období prodlouženo pouze na čtyři roky. Pokud má být současný
trend zachován, doporučuji z důvodů předejití podobným formálním
chybám" použít místo konkrétního údaje o době prodloužení
pojem "na neurčito".
Mgr.Jakub Uher
|