Sněmovna přijala zákon o způsobilosti

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala dnes na své 14. schůzi vládní návrh zákona o způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, který byl projednáván jako sněmovní tisk 53.

Ve druhém čtení byly k vládnímu návrhu předloženy pozměňovací návrhy výborem pro sociální politiku a zdravotnictví, výborem pro evropskou integraci, a dále poslanci Krákorou, Emmerovou, Rujbrovou, Zvěřinou, Maštálkou a Cabrnochem.

Ve třetím čtení sněmovna hlasovala o jednotlivých pozměňovacích návrzích a nakonec v závěrečném hlasování vládní návrh zákona těsnou většinou přijala.

Poslanci Občanské demokratické strany v závěrečném hlasování zákon nepodpořili a hlasovali proti jeho přijetí. Rozhodli jsme se k tomu z následujících důvodů.

Jedním z hlavních důvodu, a pro mne zcela otevřeně podstatným důvodem pro přípravu zákona byla decentralizace a zprůhlednění systému specializační přípravy. V hlasování o pozměňovacích návrzích byly přijaty dva návrhy, které zásadně změnily podstatu zákona právě v těchto principech. Výsledkem je zákon, který potvrzuje a upevňuje předrevoluční centralistický a neprůhledný státní systém specializační přípravy.

Veškerá moc a rozhodování zůstává v rukou ministra zdravotnictví. Zůstane jeden nebo dva instituty podřízené a plně kontrolované ministrem. Zákon nedává žádný prostor a žádnou roli ani fakultám, ani komorám, ani odborným společnostem, ani komukoli jinému.

Prvním konkrétním problémem je otázka náplně specializační přípravy a profilu jeho absolventa. Výsledkem všech odborných i politických diskusí, kterých jsem se zúčastnil, je takový, že náplň přípravy a profil jejího absolventa navrhnou organizace zastupující odbornou veřejnost (komory, společnosti,…) a ministerstvo zdravotnictví je následně schválí a zveřejní ve Věstníku MZ. Stejný princip byl obsažen i ve vládním návrhu, i v návrhu schváleném výborem pro sociální politiku a zdravotnictví, nezpochybnil jej ani výbor pro evropskou integraci. Přesto vládní poslanci spolu s komunisty podpořili komunistický návrh na změnu tohoto principu. Obsah specializační přípravy bude stanovat ministr zdravotnictví vyhláškou.

Druhým problémem je složení akreditačních komisí. Akreditační komise rozhoduje o tom, zda konkrétní zdravotnické zařízení či jiný subjekt získá statut akreditovaného zařízení a bude se podílet na specializačním vzdělávání. Jak ve vládním návrhu, tak ve všech ostatních verzích návrhu zákona bylo zákonem definováno složení akreditační komise. Její členy měl jmenovat ministr zdravotnictví na návrh fakult, komor a odborných společností. Vládní poslanci spolu s komunisty podpořili změnu, podle které bude o složení akreditační komise rozhodovat bez dalšího ministr zdravotnictví. Případné zastoupení fakult, komor či odborných společností zůstává tedy na libovůli ministra, či spíše na ochotě těchto představitelů podřídit se ministrově vůli.

Zákon tak, jak byl přijat, potvrzuje a prohlubuje stávající centralistické řízení specializačního vzdělávání. Rozhodování bude neprůhledné, zákonem svěřené do rukou úředníka bez jakékoli možnosti kontroly. Není jistě pochyb o tom, že takový zákon prohlubuje korupční prostředí, nepřeje konkurenci, nepodporuje zvyšování kvality specializačního vzdělávání. Zákon, který levice ve sněmovně prosadila, zcela ignoruje roli jak fakult, tak komor a odborných společností. Je ukázkou státního paternalismu, soustředění moci v rukou člena vlády a ignorace k principům demokracie a občanské společnosti.

Nad návrhem zákona jsem strávil desítky hodin. Ještě před hlasováním jsem věřil, že se nám podaří přijmout normu, na které můžeme stavět nový, kvalitnější systém specializačního vzdělávání. Jsem hluboce zklamán, že se nám to opět nepovedlo. Ještě více jsem však zklamán, že sněmovna podpořila zákon, který nás neposunuje vpřed, ale vrací zpátky.

Reagujte:

Prosím, vyplňte takto * označená pole. Děkuji

Rozsáhlejší texty zasílejte prosím na e-mail cabrnoch@psp.cz