Co chystá Ministerstvo zdravotnictví v roce 2003?

Po celou dobu vlád sociální demokracie v České republice neexistuje žádná přijatá ani přijatelná koncepce vývoje zdravotnické legislativy. Veřejnost je tedy vystavena překvapením, s čím že to zase paní ministryně přichází, až ve chvíli, kdy se objeví návrh konkrétního zákona. Druhou cestou, kudy informace přichází, jsou domněnky a spekulace, vznikající z toho, co kdosi z ministerských někde utrousil.

Není divu, že v takové situaci je málokdo ochoten jednotlivé návrhy podporovat. Není totiž jasné, kam legislativa resortu vlastně směřuje, jaká je vize a jaký je cíl cesty. Obávám se, že to v tuto chvíli neví doopravdy nikdo.

Odmítání komunikace je chyba, která není omluvitelná. Veřejnost, a to jak laická, tak odborná, potřebují informace o plánech vedení resortu. Zkusme tedy spolu spekulovat nad jedním z materiálů z porady vedení Ministerstva zdravotnictví ČR o tom, co na nás vlastně paní ministryně chystá. Možná nám naše spekulace vyjde a budeme méně překvapeni, možná naše spekulace přiměje ministryni k tomu, aby nás se svými plány seznámila.

1. Oslabení rezervních fondů zdravotních pojišťoven

Ze zákona zřizují všechny zdravotní pojišťovny rezervní fondy. Tyto fondy jsou určeny ke krytí schodku hospodaření základního fondu a k úhradě zdravotní péče v případě hromadných onemocnění a přírodních katastrof. Pojišťovny jsou povinny udržovat na rezervním fondu rezervu ve výši 3% průměrných ročních výdajů za předcházející tři roky.

Je jasné, co měl zákonodárce na mysli, když uložil pojišťovnám vytvářet rezervu. Každý dobrý hospodář ví, že nesmí vše utratit hned, že je třeba myslet na neočekávané situace a je dobré mít uloženo něco „do rezervy“. Neví to však Špidlova vláda – možná proto, že není dobrým hospodářem - utrácí vše hned, a dokonce žije na dluh.

Ministerstvo zdravotnictví v duchu této nehospodárnosti hodlá sáhnout na rezervní fondy a „projíst“ je co nejdříve. Připravuje návrh zákona, kterým se výše rezerv sníží na pouhou polovinu a uvolněné peníze se převedou do základního fondu, tedy se bez odkladu spotřebují („projí“). Jde pro informaci o více jak půl miliardy korun.

2. Zastavení plateb do zajišťovacího fondu

Zákon zřídil Zajišťovací fond zdravotních pojišťoven. Smyslem tohoto fondu je vytvořit finanční rezervu pro případ krachu některé ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Ti, kdo si vzpomenou na problémy vzniklé po pádu například Hornické zdravotní pojišťovny, ti si uvědomují, jak je především pro zdravotnická zařízení, potažmo jejich pacienty, existence zajišťovacího fondu potřebná. Zajišťovací fond zabrání tomu, aby problémy jedné pojišťovny dopadly prostřednictvím zdravotnických zařízení na občany, pojištěnce a pacienty. Každá pojišťovna je povinna do zajišťovacího fondu odvést 0,5% svých průměrných ročních výdajů ze základního fondu.

Zákon dále stanoví, že pokud by došlo ke krachu některé zdravotní pojišťovny a prostředky Zajišťovacího fondu by v té chvíli nestačily na pokrytí pohledávek, poskytl by stát zajišťovacímu fondu potřebné prostředky formou návratné půjčky.

Ministerstvo připravuje změnu zákona, která zastaví platby pojišťoven do zajišťovacího fondu a vypustí ze zákona povinnost státu poskytnout Zajišťovacímu fondu v případě potřeby návratnou finanční výpomoc. Ve skutečnosti se tak navrhuje zrušit zákonem připravenou cestu řešení pohledávek po zkrachovalé pojišťovně. Takové řešení je nezodpovědné, protože by všechny dopady krachu pojišťovny dopadly, tak jak se tomu již stalo, prostřednictvím zdravotnických zařízení na pojištěnce, občany.

Dramatické zvýšení nejistoty občana při volbě pojišťovny je bezprostředním ohrožením systému více zdravotních pojišťoven a povede k návratu pojištěnců k jediné pojišťovně, které v případě problémů stát pomůže, tedy k VZP. Je to krok zpátky od systému více zdravotních pojišťoven a od systému svobodné volby pojištěnce, krok zpět na cestě k rovnému postavení všech zdravotních pojišťoven a všech občanů – jejich pojištěnců.

3. Snížení provozních fondů zdravotních pojišťoven

Ministerstvo zdravotnictví hodlá snížit provozní fondy zdravotních pojišťoven, respektive jejich relativní podíl na výši celkových příjmů zdravotních pojišťoven.

V takové úvaze je nezbytné vyhodnotit, jaký dopad bude mít snížení provozních fondů na činnost zdravotních pojišťoven. Bylo by jistě nešťastné, aby snížení provozních fondů vedlo ke zhoršení kontroly výběru pojistného nebo ke snížení kvality revizní činnosti. Takové falešné úspory by ve svém důsledku systém poškodily.

4. Změna přerozdělení

V současné době se přerozděluje 60% vybraného pojistného + 100% platby státu za pojištěnce, za které platí pojistné stát. Zjednodušeně řečeno, na pojištěnce, za které platí pojistné stát, a to do 60 let věku pojištěnce jeden díl a nad 60 let věku pojištěnce tři díly.

Ve stávajícím systému jsou tedy zohledněna pouze dvě rizika:
1) skutečnost, že pojištěnec spadá do kategorie pojištěnců, za které hradí pojistné stát
2) dosažení věku nad 60 let.

Ministerstvo zdravotnictví má cíl přerozdělovat veškeré vybrané pojistné, na dočasnou dobu se chystá navrhnout přerozdělování 80% vybraného pojistného podle stávajících pravidel (tedy stejných rizik).

Jistě je možné diskutovat o problematice solidarity uvnitř pojištění z mnoha pohledů. Na jedné straně je zřejmé, že v systému povinného pojištění má pojištěnec jisté právo očekávat, že mu systém bude poskytovat srovnatelné krytí bez ohledu na to, u které pojišťovny je pojištěn. Na druhé straně v systému otevřených zdravotních pojišťoven a svobodné volby pojištěnce mezi nimi má pojištěnec jisté právo očekávat, že jeho volba bude mít praktický dopad na služby, kterých se mu dostane.

Přerozdělování má smysl pouze tehdy, pokud reflektuje skutečná rizika, tedy reflektuje skutečné náklady na zdravotní péči. Hrubé stanovení pouhých dvou rizik, která zohledňuje stávající systém přerozdělení, je pouze administrativní a pro praxi nevyhovuje.

Pokud by bylo zavedeno přerozdělování 80% vybraného pojistného podle starých nevyhovujících pravidel, stali by se pojištěnci za které platí pojistné stát pro pojišťovnu lukrativními a pojištěnci výdělečně činní nezajímavými. Pojišťovnám by zbývala tak malá část z vybraného pojistného, že by se jim naprosto nevyplatilo provádět kontrolu výběru pojistného a jeho případné vymáhání.

Má-li být provedena změna způsobu přerozdělování, musí být vypracován kvalitní systém vážení rizik nákladů na zdravotní péči. Současně musí být vytvářena rovnováha mezi solidaritou uvnitř systému na straně jedné a motivačními prvky v prostředí svobodné volby pojišťovny na straně druhé.

5. Ovládnutí správních rad vládou

Zdravotní pojišťovny jsou řízeny správními radami, které jsou složeny třetinou ze zástupců pojištěnců, třetinou ze zástupců zaměstnavatelů a třetinou ze zástupců státu. Zástupce státu jmenuje vláda.

Vláda připravuje změnu zákona, podle které by se počet zástupců státu ve správních radách zdravotních pojišťoven změnil tak, aby měli vždy zástupci státu ve správní (a podobně i dozorčí) radě nadpoloviční většinu. V případě VZP by to bylo 16 zástupců státu, 7 zástupců pojištěnců a 7 zástupců zaměstnavatelů, ve správních radách zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven by to bylo 60%:20%:20%.

Ovládnutí nejvyššího orgánu pojišťovny lidmi jmenovanými a kdykoli odvolatelnými vládou je ve skutečnosti zestátněním zdravotního pojištění natvrdo. Znamená to konec systému veřejného zdravotního pojištění nezávislého na státu, konec jakékoli konkurence mezi pojišťovnami. Můžeme se dohadovat, co to znamená pro soukromé poskytovatele zdravotní péče, jak se k nim stát zachová pod neustálým vyhrožováním státních zaměstnanců stávkami za plošné zvyšování platů.

6. Změna územního členění VZP

Ministerstvo hodlá změnit zákon tak, aby byly zrušeny okresní pojišťovny VZP a vznikly Krajské pojišťovny VZP.

Jedná se o kosmetické opatření, které změní stávající okresní pojišťovny na úřadovny. Nepřinese žádné úspory, pouze náklady spojené se změnou. Dá se očekávat, že by se pojišťovna vzdálila svým pojištěncům v případech, které bude třeba řešit na pobočce a ne v úřadovně.

7. Změny rozhodování o užití prostředků fondů prevence

Zdravotní pojišťovny tvoří fondy prevence. Hlavními zdroji těchto fondů jsou pokuty, penále a komerční činnost zdravotních pojišťoven. Fondy nejsou naplňovány z pojistného vybíraného od plátců.

Ministerstvo zdravotnictví má v plánu ovládnout i tyto prostředky, vzniklé vlastní aktivní činností zdravotní pojišťovny. Vláda má ambici určovat, jaké programy se budou z prostředků fondů prevence hradit. Jedná se tedy opět o zestátnění dnes nestátních finančních prostředků.

8. Souhrn

Pozorný čtenář zjistil, že výše uvedené plány nejsou vedeny žádnou jasnou koncepcí. Spojují je ale dva motivy:

1. okamžitě vyčerpat všechny vyčerpatelné zdroje, rezervy a úspory
2. o všem bude rozhodovat vláda a ministr, samospráva v sytému končí

Pro všechna plánovaná opatření je společné, že neřeší problémy, které současný systém veřejného zdravotního pojištění má, a současně omezují svobody občanů, kterými jsou možnost volby a samosprávnost systému nezávislého na státu.

Reagujte:

Prosím, vyplňte takto * označená pole. Děkuji

Rozsáhlejší texty zasílejte prosím na e-mail cabrnoch@psp.cz