Podle vysokého představitele britského
ministerstva zdravotnictví by všichni lékaři Národní
zdravotní služby (NHS) měli od dubna 2004 pacientům
posílat kopie všech žádanek a výsledků odborných vyšetření,
které se jich týkají. Cílem je zlepšit komunikaci mezi
lékařem a pacientem. Každý dopis a zpráva o pacientovi,
které posílá lékař svému kolegovi, by měl pacient obdržet
v kopii. Pacient si samozřejmě může zvolit, že kopie
dostávat nechce. V současnosti britská vláda financuje
10 pilotních projektů, které ukazují, že pacienti oceňují,
když mohou dostávat kopie zpráv, které se jich týkají.
Podobná praxe je již mezi některými lékaři ve Velké
Británii rozšířena.Podle lékaře jednoho z psychiatrických
oddělení, na kterém posílají kopie zpráv pacientům
již od ledna 2002, považuje 96 procent pacientů posílání
kopií za dobrý nápad a stejný počet uvádí, že kopie
jsou pro ně srozumitelné. Více než čtyři z pěti pacientů
se domnívají, že tato praxe by měla být rozšířena i
na další obory.
Posílání kopií pacientům má však i své odpůrce. Jedním
z jejich argumentů je, že kopie se mohou omylem dostat
do nepovolaných rukou. Tento případ se na výše uvedeném
psychiatrickém oddělení skutečně stal - jedna z více
než tisíce kopií byla zaslána na špatnou adresu. Někteří
odpůrci také tvrdí, že lékaři píšící zprávu, jejíž
kopii dostane pacient, budou ze zprávy záměrně vypouštět
některé informace. Výzkum na jiné psychiatrické klinice
ukázal, že z celkem 76 zpráv v 56 případech lékaři
nic nevypustili a v 17 případech vypustili alespoň
jednu informaci; ve zbývajících třech případech kopii
zprávy pacientovi vůbec neodeslali.
|
Zdroj: Eaton L. Patients should be
sent copies of doctors letters about them. BMJ
2002;325:1056.
Další informace lze nalézt na http://www.doh.gov.uk/patientletters/issues.htm |
|
Komentář: MUDr. Milan Cabrnoch, 1. prosince 2002
Je nesporné, že komunikace představuje ve zdravotnictví závažný
problém. S vynaložením ohromných nákladů vzniká nesmírné množství
informací, které mají velký význam doslova pro životy a zdraví
těch, kterých se týkají, tedy pacientů. S narůstajícím množstvím
informací se stále častěji stává, že informace sice existuje,
ale není k disposici v čase a místě rozhodování. Tedy ten, kdo
rozhoduje (lékař), nemá při rozhodování k disposici všechny informace,
které o daném pacientovi jsou k disposici a kterých by při rozhodování
mohl využít. Není pochyb o tom, že pokud by ten, kdo rozhoduje,
měl informace k disposici, rozhodl by rychleji a kvalitněji.
Tím by bylo dosaženo kvalitnější zdravotní péče a šance pacienta
na přežití či vyléčení by se zvýšila.
Kvalita zdravotní péče, tedy vyšší šance přežít a uzdravit
se, je především v zájmu pacienta. Proto je v jeho zájmu
také správná
komunikace. Častěji než dříve se zájem pacientů lépe hospodařit
s informacemi promítá do různých projektů. Jedním z nich je
výše popisované poskytování výsledků pacientům. uvědomělý
pacient
si potom své informace nosí s sebou a zvyšuje tak pravděpodobnost
toho, že až bude informace skutečně potřebovat, bude je mít
k disposici.
Zasílání kopií nálezů a zpráv je ovšem organizačně i ekonomicky
velmi náročné. Otázkou může být, nakolik jsou závěry vyšetření
pro pacienty srozumitelné, ale znovu opakuji, že význam informací
spočívá nikoli v tom, aby jim pacient beze zbytku porozuměl,
ale aby je měl k disposici ve chvíli, kdy o jeho životě a
zdraví rozhoduje jiný lékař. Otázka ochrany důvěrných informací
je
pochopitelně nepominutelná, ale nikoli prvotní.
Český úspěšně se rozvíjející projekt zdravotní knížky pacienta
na Internetu (iZIP) řeší podobnou problematiku, jako výše
zmíněné anglické pilotní projekty. Používá ale modernější
a efektivnější
technologie (Internet). Současně od sebe odděluje zdravotnickou
dokumentaci, kterou má lékař a případně si ji vyměňuje s
jinými lékaři, a informaci pro pacienta, kterou lékař pacientovi
sděluje
a současně ji zapisuje do jeho zdravotní knížky na Internetu
(„zapište mi tam prosím, co mi říkáte, pane doktore, abych
to nezapomněl…“). Tyto informace se mohou shodovat, ale v
odůvodněných případech se mohou i lišit, především mírou
podrobnosti a srozumitelnosti
pro laika.
Nepochybuji o tom, že informací bude přibývat, jejich význam
bude narůstat a zájem pacientů mít tyto informace k disposici
bude stoupat. S tímto trendem, který staví pacienta zcela
přirozeně doprostřed dění a rozhodování o zdravotní péči,
se ztotožňuji
a podporuji jej.
|
ZDRAVOTNICTVÍ
V ČR