K problematice LSPP - novela nenalezla podporu

Problematika lékařské pohotovostní služby je v posledních několika letech často diskutována a často velmi dramaticky. Je diskutována otázka potřebnosti LSPP, otázka jejího případného zpoplatnění i organizace.

Některými je poukazováno na to, že praktičtí lékaři by, zvláště v podmínkách kombinované kapitačně výkonové platby, měli o své registrované pojištěnce pečovat nepřetržitě po dobu celých 24 hodin 365 dnů v roce. Je evidentní, že takové řešení je nereálné. Při stanovení kapitační platby se vycházelo ze situace, kdy LSPP plně fungovala, tedy jí poskytovaná péče nemohla být praktikům do kapitační platby započtena. Navíc samozřejmě není v lidských silách pracovat nepřetržitě

Osobně nepochybuji o tom, že je správné, aby se praktičtí lékaři o své pojištěnce starali co nejkomplexněji. Po vytvoření potřebných podmínek se jistě nalezne cesta k tomu, jak se registrující praktičtí lékaři budou dobrovolně podílet na zajištění nepřetržité skutečně nezbytné péče o své registrované pojištěnce. Je a v prostředí komplexních regulací to jistě ještě více bude v jejich zájmu. Především však je to v zájmu kvality poskytované péče a zachování její souvislosti, a já věřím, že většina lékařů má prospěch pacienta a kvalitu poskytované péče stále mezi svými prioritami.

I poté, co praktici společně zajistí nepřetržitou péči pro své registrované pojištěnce, bude problém potřeby LSPP přetrvávat. Bude potřeba zajisti nezbytnou péči osobám, které nejsou registrovány u praktického lékaře, které jsou mimo své bydliště, ale i osobám, které nejsou vůbec účastníky veřejného zdravotního pojištění. Taková LSPP je bezpochyby státní zakázkou podobně jako záchranná služba a její zajištění je nezbytné.

Je několik možností, jak tuto LSPP zajistit - prostřednictvím nemocnic, prostřednictvím záchranné služby nebo prostřednictvím smluv s například i praktickými lékaři. Osobně preferuji možnost druhou, tedy propojit LSPP s péčí záchranné služby, ale to není předmětem tohoto sdělení.
Stejně tak není předmětem tohoto sdělení otázka, jak dosáhnout toho, aby se LSPP stala skutečně službou první pomoci a přestala být ordinací praktického lékaře fungující mimo pracovní dobu. Evidentní odpovědí je zpoplatnění této služby, ale o tom jindy.

Předmětem mého dnešního sdělení je problematika, související s novelou zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Tento zákon byl novelizován v souvislosti se zánikem okresních úřadů (sněmovní tisk 1160, část třicátá třetí).

Novela zákona č. 160/192 Sb. přenáší vzhledem k zániku okresních úřadů oprávnění rozhodnout o registraci nestátního zdravotnického zařízení na příslušný krajský úřad. Bude to nadále tedy krajský úřad, který bude registrovat nestátní zdravotnická zařízení.

Současně vláda navrhuje uložit tímto zákonem nestátním zdravotnickým zařízením povinnost uzavřít s krajem (tak jako je to dnes s okresem) na jeho žádost smlouvu, na jejímž základě se bude podílet na:

1. zajištění pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci
2. zajištění zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách
3. zajištění nařízených šetření, prohlídek a opatření v souvislosti s protiepidemickými opatřeními
4. prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti osob (např. v odvodním řízení, na vyžádání státních orgánů apod.)

Druhý a třetí případ jsou zcela zřejmě mimořádné situace a není pochyb o tom, že nikdo nebude mít námitek proti tomu, aby zákon uložil nestátním zdravotnickým zařízením povinnost podílet se na jejich řešení.

Naproti tomu první a čtvrtý případ jsou situace zcela běžné, řádné. Stát řeší svou povinnost zajistit tyto situace zcela nepřijatelně tím, že zákonem ukládá povinnost soukromým subjektům uzavírat smlouvu na zajištění této péče. V praxi se ukazuje, že uložení povinnosti uzavřít smlouvu bez toho, aby byla stanovena pravidla uzavírání takové smlouvy nebo bez toho, že by byl ponechán dostatečný prostor pro rovnoprávné postavení obou smluvních stran, vede k mnoha problémům. Úředníci vyžadují uzavření smluv bez toho, že by se strany dohodly například na výši úhrady za poskytnutou péči. Soukromá zdravotnická zařízení se brání takové smlouvy uzavírat a v konečném důsledku není LSPP zajištěna.

Jsem přesvědčen, že zákon nemá ukládat nestátním zdravotnickým zařízením povinnost uzavírat s orgánem příslušným k registraci smlouvy na zajištění péče LSPP či prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti. Zajištění této pravidelné a řádné služby je povinností státu. Jistě je možné, aby byla tato služba smluvně zajištěna soukromým subjektem, není však možné uložit uzavření smlouvy soukromému subjektu jako povinnost zákonem. Je jisté, že by při rovnoprávném postavení obou stran smlouvy bylo dosaženo oboustranně přijatelné dohody.

Navrhl jsem proto ve sněmovně změnu ve smyslu vypuštění druhého a čtvrtého případu z ustanovení § 5 odst. 2 písmene f tak, aby nestátní zdravotnické zařízení mělo povinnost uzavřít smlouvu pouze v případě zajištění zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách a v případě zajištění nařízených šetření, prohlídek a opatření v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Vládní návrh i můj návrh naleznete na konci textu.

Jsem hluboce zklamán tím, že můj návrh nenalezl v Poslanecké sněmovně dostatečnou podporu. Nepřekvapilo mne, že jej nepodpořili komunisté a sociální demokraté, protože nemám pochybnost o tom, že ve svém přístupu kladou zájmy státu před zájmy soukromých subjektů. Překvapivě však tento zcela jasný a správný návrh nepodpořili poslanci koalice. Takový postup je v přímém rozporu s proklamovanou podporou soukromých poskytovatelů zdravotní péče.

Díky tomu, že se Koalice opět postavila na stranu levice, zůstává tedy soukromým lékařům povinnost uzavírat s krajem smlouvu na zajištění LSPP. Budeme tedy i dál jednat s představiteli krajů o tom, za jakých podmínek je poskytování služby LSPP pro soukromé lékaře akceptovatelné. Vzhledem k výraznému zastoupení ODS ve vedení všech krajů bude šance na zlepšení snad vyšší, než tomu je nyní v jednání s okresními úřady.

Příloha:

Vládní návrh novely zákona č. 160/1992, § 5:

(2) Nestátní zařízení je dále povinno:
f) uzavřít smlouvu s krajem příslušným k vydání rozhodnutí o oprávnění, jestliže o to požádá z důvodů zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti, a na jejím základě se v únosné míře podílet na zajištění potřebných zdravotnických služeb, zejména pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci, zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách, nařízených šetření, prohlídek a opatření v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti osob (např. v odvodním řízení, na vyžádání státních orgánů apod.)."

Cabrnochův návrh novely zákona č. 160/1992 Sb.:

1. § 5 odst (2) písmeno f) zní:
f) uzavřít smlouvu s krajem příslušným k vydání rozhodnutí o oprávnění, jestliže o to požádá z důvodů zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti, a na jejím základě se v únosné míře podílet na zajištění zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách, nařízených šetřeních, prohlídkách a opatřeních v souvislosti s protiepidemickými opatřeními."

Reagujte:

Prosím, vyplňte takto * označená pole. Děkuji

Rozsáhlejší texty zasílejte prosím na e-mail cabrnoch@psp.cz