10. parlamentní zdravotní seminář |
tisková zpráva, Praha, 4. června 2003 |
|
Moderní systémy řízení zdravotnických zařízení
(Praha, 4. června 2003) Pod záštitou předsedkyně Výboru pro
sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR Doc. MUDr. Milady Emmerové,
CSc., a místopředsedy Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
PSP ČR MUDr. Milana Cabrnocha probíhá v pořadí už 10. parlamentní
zdravotní seminář, který by měl poskytnout představitelům veřejné
správy přehled o moderních trendech v organizaci, zabezpečení,
kontrole a správě našich zdravotnických zařízení.
MUDr. Jiří Štefan, ředitel Nemocnice Karlovy Vary (NKV) shrnuje
dosavadní zkušenosti s používáním informačních technologií v
manažerské praxi: „Areál NKV je propojen počítačovou sítí, uživatelé
mají v síti k dispozici 250 pracovních stanic. Software nemocnice
zahrnuje obě podstatné oblasti - klinickou a ekonomickou část.
Obě tyto části jsou zdrojem údajů pro manažerský informační systém
(MIS), který pak dává vedení nemocnice celkový obraz o provozu
a hospodaření nemocnice,“ vypočítává. Postupnou implementací
informačních systémů se v nemocnici zvýšila kvalita zpracování
dat a efektivita jejich využívání. Jednotlivé dílčí informační
systémy ale poskytují informace použitelné pro řízení jen do
určité míry. Nemocnice proto podle J. Štefana implementovala
postupně dvě verze MIS, který je postaven na principu systému
měření výkonnosti – jeho nová verze prezentuje širokou paletu
ukazatelů (více než 70), například organizační strukturu, čas,
diagnostické skupiny, pohlaví, věk a bydliště pacienta.
´Systém
měření výkonnosti pomohl také k tomu, že nemocnice prošla opakovaně
auditem informačních systémů, byla zjištěna ´slabá´ místa a
management byl donucen ´dát si data do pořádku´, uzavírá J. Štefan.
Přehled západních systémů řízení lůžkových zařízení v Evropské
unii (EU) uvádí MUDr. Miroslav Jiránek, ředitel Městské nemocnice
Litoměřice. V EU v zásadě fungují dva modely zdravotnických
systémů - Národní zdravotní pojištění (např. Německo, Rakousko
a také
ČR) a Národní zdravotní služba (státní zdravotnictví – např.
Velká Británie, Dánsko, Švédsko). Evropské systémy podle něj
charakterizuje složitý vztah k majetku a různé typy vlastnictví.
„Evropský typ zdravotnických systémů vlastně nezná soukromé
podnikání a v základním sytému se všichni poskytovatelé ucházejí
o ´veřejné
finance´, kdežto v základním sytému tržního zdravotnictví (USA)
se všichni poskytovatelé ucházejí o ´neveřejné finance´,“ vysvětluje
M. Jiránek.
Podle JUDr. Petra Novotného z advokátní kanceláře Rődl a partner
je důležité zamyslet se i nad zákonem o zadávání veřejných
zakázek, který může v procesu transformace zdravotnických
zařízení sehrát
velmi podstatnou roli. „Nelze opomenout ani rizika, spojená
s transformací zdravotnických zařízení do obchodních společností,
včetně nejistot, vyplývajících z ne zcela jasné právní úpravy,
především pokud jde o kompetence krajů při nakládání s majetkem
nebo jejich ručení za závazky třetích osob. A to jak z pohledu
omezení vyplývajících ze zákona o přechodu některých dalších
věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, tak i omezení, vyplývajících
ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,“ upozorňuje
P. Novotný.
|