Rozhovor pro časopis společnosti Aperio na téma porodnictví

Aperio: Debata o budoucnosti porodnictví probíhá v naší zemi již několik let. Jejím hlavním tématem je chybějící možnost volby místa a poskytovatele porodnických služeb, která by byla v souladu s normami platnými v zemích EU. Konkrétně jde o chybějící primární péči poskytovanou samostatnými porodními asistentkami ženám s nekomplikovaným těhotenstvím a porodem a o nedostupnost tzv. přirozeného porodu (porodu bez lékařských zásahů), ať už přímo v porodnicích, nebo i mimo ně. Jak tuto debatu vnímáte Vy osobně?

Cabrnoch: S touto debatou jsem se setkal až v posledních několika týdnech a to především díky značné kampaňové medializaci porodů v domácnostech. Celou doposud probíhající debatu pokládám za nešťastnou. Nesouhlasím s premisami, které jsou uvedeny v otázce. Podle mého přesvědčení neexistují ani v EU žádné závazné normy, které by určovaly, jak musí vypadat porodnictví v členských zemích. Neexistuje ani skutečná potřeba takové nabídky.

Skutečným tématem je kvalita zdravotních služeb poskytovaných v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Problémy v této oblasti jsou do značné míry shodné s obecnými problémy našeho a nejen našeho zdravotnictví.

Primární péče je u nás poskytována lékaři a jsem přesvědčen, že je to tak v pořádku. Tak, jako o zdravé děti v rámci prevence pečují dětští lékaři, tak o zdravou těhotnou a rodičku má pečovat ženský lékař. Primární péče v rukou lékařů je výsada a úspěch, nikoli problém.

Aperio: Patříte k výrazné menšině českých politiků, kteří se k aktuální porodnické problematice vyjádřili veřejně. Nesouhlasíte s porody doma, ale podporujete možnost svobodné volby a zdůrazňujete zodpovědnost matky. Váš názor je o to zajímavější že jste lékař. Nemáte obavu z negativních reakcí v lékařských kruzích? Setkal jste se již s nějakými?

Cabrnoch: Nesouhlasím s porody doma, ale ani nezdůrazňuji možnost svobodné volby zda porodit v porodnici nebo doma. Obecně samozřejmě pokládám svobodnou volbu a svobodné rozhodnutí pacienta za zásadní princip, ale samozřejmě při respektování pravidel. Tak jako svobodná volba chirurga neznamená, že budeme podporovat operace „nechirurgem“, neznamená ani svobodná volba porodnice podporu porodů mimo porodnice.

Samozřejmě musím připustit, že se některá rodička rozhodne rodit doma nebo v jiných podmínkách mimo odpovídající zdravotnické zařízení. V takovém případě musíme mít pravidla pro poskytnutí první pomoci, společnost nemůže tvrdohlavě takovou realitu přehlížet.

Nemám obavu z negativních reakcí, jsem na ně v již zvyklý. Moje názory jsou pevné i když nikoli neměnné, snažím se je vždy co nejlépe vysvětlit a přesvědčit ostatní o jejich správnosti nebo sebe o svém omylu. Obavu mám z toho, abych moje vstřícnost k diskusi nebyla vykládána jako podpora porodů doma či podobných aktivit. Doposud jsem se nesetkal s žádnou negativní reakcí k tomuto tématu.

Aperio: V Parlamentu nyní čeká na projednání zákon o nelékařských povoláních, který hodlá po létech legislativního zmatku ze zákona razantně omezit pracovní autonomii porodních asistentek a podřídit výkon jejich povolání předchozí indikaci lékaře. Jak si vysvětlujete, že čeští porodníci o skutečně kvalifikované, samostatné a za svou práci plně zodpovědné kolegyně z řad porodních asistentek nestojí?

Cabrnoch: Zaprvé se čeští porodníci velmi pravděpodobně na přípravě návrhu zákona vůbec nepodíleli, návrh je dílem ministryně Součkové a veřejné diskusi podroben nebyl. Za druhé zákon nic neomezuje, pouze nezavádí novinku, kterou by samostatné poskytování primární péče bez indikace lékaře bezpochyby bylo. Za třetí jsem přesvědčen, že si čeští porodníci velmi přejí skutečně kvalifikované a odpovědné asistentky jako své nejbližší spolupracovnice.

Aperio: Rozdělení kompetencí mezi porodní asistentky a lékaře ušetří dle zahraničních zkušeností státnímu rozpočtu obrovské sumy peněz. Nepomohla by reorganizace stávajícího porodnického systému alespoň do jisté míry zmírnit zadluženost nemocnic? Není paradoxní, že zdravotní pojišťovny nákladnou péči lékařů - porodníků i v neopodstatněných případech automaticky hradí, zatímco nesrovnatelně ekonomičtější a ženami navíc stále více požadovanou péči porodních asistentek proplácet odmítají?

Cabrnoch: Případný přesun části zdravotní péče z indikace lékařů mimo tuto indikaci nemůže státnímu rozpočtu ušetřit nic, protože žádná taková péče ze státního rozpočtu není hrazena. Navíc terapie těch několika komplikací vzniklých mimo porodnice by představovala mimořádné náklady finanční a nevyčíslitelné škody lidské.

Zdravotní pojišťovny hradí péči podle zákona. V žádném případě nemají právo uhradit péči, která byla poskytnuta neodůvodněně. Současně však nemají právo uhradit péči, kterou neindikoval lékař.

Aperio: Dostupné statistické údaje naznačují, že neexistuje přímá souvislost mezi nízkou perinatální úmrtností a vedením porodů výhradně v nemocnicích. Naopak máme k dispozici výzkumy, které dokazují, že zcela bezpečné jsou i plánované porody v tzv. porodních domech a dokonce i doma, jsou-li zajištěny přítomností kvalifikovaného profesionála a možností okamžité návazné lékařské péče v případě komplikací. Žádoucím výsledkem rozmanité nabídky porodnických služeb se tak stává nejen živá matka a živé dítě, nýbrž živá a spokojená matka a živé a spokojené dítě. Zahraniční zkušenosti ukazují, že tyto ambice nejsou přehnané. Myslíte, že existuje něco, co by i české porodníky přesvědčilo o tom, že psychologické, sociální a etické aspekty porodu jsou neméně důležité než jen ten fyzický zdravotní?

Cabrnoch: Neznám takové statistiky. Moderní medicína je postavena na jasných důkazek, nikoli na naznačování. Moje zkušenosti a znalosti říkají, že snižování perinatální úmrtnosti je výsledkem kvalitní perinatální péče, tedy jak péče před porodem, tak péče kolem porodu a péče o novorozence, především předčasně narozené. Veškerá tato péče je poskytována lékaři nebo na základě jejich indikace.

Přítomnost kvalifikovaného profesionála je nedostatečná, péči kolem porodu neposkytuje jeden člověk, ale sehraný tým, který se skládá z nejméně dvou porodníků, kvalifikovaného neonatologa, nejméně jedné kvalifikované porodní asistentky a nejméně jedné kvalifikované dětské sestry se zkušeností v intenzivní péči o novorozence.

Možnost okamžité návazné lékařské péče je v praxi nemožná, protože dnešní neonatolog, pokud se omezím na péči o dítě, není jen lékař sám, ale také nesmírně komplikovaná a nákladná technologie – vyhřívané otevřené lůžko, inkubátor, odsávací zařízení, kyslík, přístroj pro řízené dýchání, lékárna a další. Vše toto je v kritických případech, mnohdy bez jakéhokoli varování, potřeba buďto v prvních několika minutách po porodu, nebo bohužel již vůbec.

Představa, že celý tým s celou nezbytnou technologií bude čekat za dveřmi soukromého bytu, zatímco v pokoji povede laskavá a kvalifikovaná asistentka přirozený porod je sice hezká, ale v praxi nereálná. Její realizace je jistě teoreticky možná, ale náklady by byly obrovské a rozhodně je nemůže nést solidární zdravotní pojištění.

Jsem přesvědčen, že všichni dobří porodníci v Čechách nebo kdekoli jinde dobře ví, že psychologické, sociální a etické aspekty porodu jsou neméně důležité než jen ten fyzický zdravotní. Našim cílem nesmí být „přirozený“ porod mimo porodnici, ale živá a spokojená matka a živé a spokojené dítě v porodnici.

Aperio: Podpora přirozeného porodu se opírá o výzkumy a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) i Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO). Neinvazivní vedení porodů s maximálním zohledněním individuálních potřeb matky se tak jeví jako jeden z nejmodernějších porodnických trendů. Pokud jej čeští porodníci ignorují či přímo odmítají, vystavují se podezření, že tak činí především ze svých osobních zájmů, aby s i udrželi monopol vlivu a moci v oblasti reprodukčního zdraví. V tisku se již v této souvislosti objevila nařčení, že Česká gynekologicko porodnická společnost se nechová jako odborná vědecká společnost, nýbrž mnohem spíše jako profesní odborová organizace. Myslíte, že je podobná kritika na místě?

Cabrnoch: Rozhodně takovou kritiku odmítám. Naši porodníci jsou na špičkové světové úrovni. Všichni porodníci, které znám, staví zájmy svých pacientek vysoko nad své osobní zájmy. Označení České gynekologické společnosti profesní odborovou organizací může být výsledkem naprosté neinformovanosti hraničící s hloupostí nebo zlé vůle. Obávám se, že podobnými nesmyslnými a útočnými argumenty se nelze dobrat k pozitivním výsledkům diskuse.

Aperio: Co byste v současné zjitřené době popřál českému porodnictví Vy osobně?

Cabrnoch: Naše doba ani naše porodnictví není zjitřené. Prožíváme šťastnou dobu svobody, které jsme se před třinácti lety nenadáli. Prožíváme dobu mimořádně dynamického extenzivního i intenzivního rozvoje medicíny. Výsledky tohoto pokroku jsou téměř hmatatelné a právě v oblasti perinatologie jsou úspěchy jedněmi z nejlepších. Klesá nejen kojenecká a perinatální úmrtnost, ale současně se prodlužuje průměrný věk a klesá úmrtnost. Společnost stárne, což sice je problém, ale nikoli neúspěch. Lidé se sice pozvolna, ale přesto stále více začínají skutečně starat o své zdraví a berou odpovědnost do svých rukou.

Přeji nám všem, abychom si získané svobody uměli vážit a abychom s ní uměli zacházet. Celému zdravotnictví, nejen porodnictví, přeji, aby se vztah pacienta s lékařem zlepšoval, nikoli problematizoval. Přeji nám, aby pacient byl stále více informován o svém zdraví či nemoci a aby stále více přebíral odpovědnost za rozhodování o sobě samém. Nezbytnou součástí tohoto procesu je důvěra lékaře v pacienta i pacienta v lékaře.

V porodnictví bych nám přál, aby se ta malá část nespokojených dokázala vypořádat se svou nespokojeností a nezneklidňovala veřejnost svými ne zcela odůvodněnými obavami a ne zcela prospěšnými požadavky. Je těžké soustředit se od svých vlastních představ k skutečně obecně prospěšným zájmům, ale já pevně věřím, že to všichni v demokratické diskusi zvládneme.

Reagujte:

Prosím, vyplňte takto * označená pole. Děkuji

Rozsáhlejší texty zasílejte prosím na e-mail cabrnoch@psp.cz