MUDr. Milan Cabrnoch, 14. října 2001 |
otázka Zdravotnických novin |
|
Odpovědět na otázku: Co provést se zdravotnictvím v Praze je
stejně těžké, jako co provést se zdravotnictvím obecně.
Primární péče v Praze funguje uspokojivě, jejím největším problémem
je značná roztříštěnost a výrazný převis nabídky v oblasti ambulantní
specializované péče.
Ambulantní specializovaná péče je evidentně předimenzovaná,
příčina je podle mne ve zdvojení specializovaných ambulancí.
Ambulantní specialisté s privatizací opustili nemocnice, ale
počty ambulancí v nemocnicích se nezmenšily, spíše naopak. Bude
nezbytné být velmi přísní při zřizování novým ambulancí, současně
je nezbytné odbourat duplicity a ponechat v nemocnicích pouze
ty služby, ve kterých soukromý sektor neuspokojuje poptávku.
Lůžková péče v Praze musí být plánována z hlediska tří kategorií.
V Praze jako hlavním městě jsou zcela přirozeně kapacity pro
celou republiku (superspecializované) , kapacity pro Prahu a
Středočeský kraj (specializované), a kapacity pro Prahu jako
takovou (základní). Jakákoli redukce musí být předem důkladně
analyzována, musí zohledňovat historický vývoj i aktuální potřeby,
současně musí být prosazena velmi rázně a překonat přirozený
odpor.
Největší bolestí zdravotnictví u nás, a v Praze se tato bolest
akcentuje, je zcela chybějící rola pacienta. v Praze více než
kde jinde je péče nekoordinovaná, duplicitní, pacient nemá ani
přehled, jakou péči čerpá, ani možnost toto čerpání ovlivnit.
Více než kde jinde je třeba v Praze vzít občana do hry, dát mu
informace a sílu rozhodovat. Aktuálním řešením je využívání systému
iZIP.
|