MUDr. Milan Cabrnoch, 23. února 2000 |
rozhovor |
|
1. Kdo a kdy by se podle Vás měl postarat o haldu dvaceti tisíc
lednic u Kácova, které tam leží bez zájmu již více než tři roky?
Podle mých informací vyhlásil Státní fond životního prostředí
výběrové řízení na likvidaci lednic. Toto výběrové řízení bylo
vyhlášeno ještě před účinností zákona o veřejných obchodních
soutěžích. Toto výběrové řízení vyhrála soukromá společnost,
která dále obdržela dotace ve výši bezmála 150 milionů korun.
Tato společnost však nikdy likvidaci lednic nezahájila.
V současné době je nezbytné, aby zadavatel výběrového řízení
získal zpět dotaci a znovu rozhodl o tom, kdo likvidaci tohoto
nebezpečného odpadu provede. Zodpovědnost za další osud odpadu
nese podle mého názoru ten, kdo lednice měl likvidovat a čerpal
na to dotaci, případně ten, kdo likvidátora zvolil a dotace mu
poskytl.
2. Jak by podle Vás měl vypadat systém recyklace obalů a co
je pro to ještě potřeba vykonat?
Řešení problematiky obalů není snadné. Nejsem v tomto oboru
odborníkem, proto ode mne nečekejte ucelenou koncepci. Především
by výrobci měli usilovat o co nejméně obalů. Dále by obaly měly
být vyráběny z recyklovaných a především snadno recyklovatelných
nebo zničitelných materiálů.
Svůj nemalý význam má třídění odpadů a jejich další zpracování.
Zřejmě se budeme více vracet k vratným obalům. Osobně například
nakupuji stolní vodu ve dvacetilitrových vratných soudcích, stejně
jako vítám papírové sáčky mnohem více než sáčky igelitové. Jsou
to drobnosti, ale i z nich se skládá celek. Pokud bych měl říci,
co je třeba udělat, odpověděl bych zlepšit informovanost občanů
a zvýšit odpovědnost sama sebe.
3. V čem si myslíte, že jste byl dosud prospěšný regionu, za
který jste kandidoval?
Podle mého názoru není otázka správná. Poslanec není do Poslanecké
sněmovny Parlamentu volen proto, aby tam loboval a prosazoval
zájmy svého volebního obvodu. Samozřejmě chápu, že nám je taková
role mnohdy přisuzována a vím, že někteří kolegové takovou roli
skutečně i hrají. Já mám ale jinou představu. Byl jsem zvolen
poslancem ve Středních Čechách, ale hájím zájmy celé země a všech
jejích občanů.
Ano, s obyvateli a voliči ve středních Čechách se setkávám více
než s občany jiných krajů. Tedy logicky více poslouchám a respektuji
jejich názory. Pokud je hlavním cílem některého poslance získat
dotace pro své město, okres či kraj, nemá podle mne ve sněmovně
co dělat.
4. Co považujete za hlavní problém Středních Čech a jak by se
dal podle Vás vyřešit?
Pokud jde o Středočeský kraj, vidím jako jeden z hlavních problémů
jeho velikost a rozložení. Praha jako jiný kraj uprostřed kraje
našeho stahuje na sebe řadu pozitiv, mimo jiné je paradoxně a
podle mne špatně i sídlem našich krajských orgánů a úřadů.
Řešením je podle mne rozdělení středočeského kraje na dva či
tři celky (vždyť například s námi sousedící kraj Pardubický má
4 okresy, my jich máme 12! Dále bude jistě trvale probíhat soutěž
středních Čech s Prahou. Jde o to, kde budou lidé žít a kde budou
odváděny daně.
5. Měly by zdravotní pojišťovny a Okresní správy sociálního
zabezpečení zveřejnit své dlužníky? Pokud ano, za jakých podmínek?
Ano, zveřejňování dlužníků by mělo probíhat. Správná otázka
je, za jakých podmínek. Musí o být za takových podmínek, kdy
je omezeno riziko neoprávněného poškození údajného dlužníka nebo
dlužníka ne z vlastní viny. Jsem přesvědčen, že se podnikatelé
při vzájemných obchodech budou stále více zajímat o to, zda zvolený
partner je či není „solidní“. Placení sociálního a zdravotního
pojištění je bezpochyby jedním z ukazatelů popisujících ten který
podnik.
Jako poslanci ODS připravujeme jistý návrh, který by umožňoval
zdravotním pojišťovnám včasnější zveřejňování dlužníků.
6. Která z parlamentních kolegyň by s i zasloužila při letošních
Velikonocích vypráskat a proč?
Obecně jsem toho názoru, že na Velikonoce je třeba vypráskat
všechny ženy a dívky. Ani v Parlamentu bych tedy nerozlišoval.
Samozřejmě, že zvlášť důrazně bude třeba vypráskat členky stínové
vlády žen.
Sám nejsem moc dobrý „vypráskávač“. Většinou vyplácím jen symbolicky.
7. Malé obce stále častěji zakládají sdružení s hlavní vidinou
přísunu peněz z evropských fondů. Naplní se jejich očekávání,
nebo je naivní?
Sdružování obcí za účelem realizace společného záměru pokládám
za logické a správné. Společného cíle lze jistě lépe dosáhnout
spoluprací než každý sám za sebe. Jsou projekty, jako například
plynofikace, které ke spojení přímo vybízí.
Jiný je problém získání prostředků z nějakých, například evropských
fondů. Principiálně by neměly být rozdíly mezi podporou projektu
jedné obce a projektu sdružení obcí. Administrativa spojená s
evropskými fondy je ohromná, podle mne se svou žádostí uspěje
ten, kdo administrativně správně předloží životaschopný projekt.
V některých případech je právě projektu sdružení obcí životaschopnější
než projekty jednotlivých obcí.
8. Postrádal byste desetihaléře, kdyby je banka zrušila?
Desetihaléře bych nepostrádal. Fakt je, že asi nejsem ten, koho
se máte na takovou otázku ptát. Sám totiž velmi málo nakupuji
drobnosti denní potřeby, upřednostňuji velké nákupy jednou za
týden nebo i déle. Mám v životě to štěstí, že se o mne vždy někdo
stará a drobnosti nakupuje za mne.
Co postrádám, je podstatné rozšíření platebních karet, lépe
řečeno rozšíření obchodů, které platební karty přijímají. Rád
bych platil kartou skoro všude, jak je to ve světě obvyklé, a
zaráží mne, když ani velké supermarkety, například v Kolíně kde
bydlím, karty nepřijímají.
9. Podpořil byste názor, aby úspěšně složená maturitní zkouška
opravňovala k přijetí na vysokou školu bez dalšího testování
uchazeče?
Maturitní zkouška může opravňovat k přijetí k dalšímu studiu
pouze tehdy, až bude srovnatelně obtížná na všech školách. Dnes
tomu tak podle mého názoru není a samé jedničky u maturity se
dají na jedné škole získat mnohem snadněji než na škole jiné.
Dovedu si představit, že bez přijímacích zkoušek přijmou své
studenty ty fakulty, které mohou vzhledem ke kapacitě a počtu
přihlášených přijmout všechny zájemce o studium. Stejně tak chápu,
pokud jsou součástí přijímání na některé vysoké školy talentové
zkoušky, nemusí být další testování nezbytné. Na ostatních vysokých
školách je doposud další testování, které vybere ze zájemců přijaté
studenty, bohužel nezbytné.
10. Trápí Vás, že každým rokem zanikne několik českých pivovarů,
nebo je Vám to jedno?
Trápí, ale ne moc. Pivo patří k české kuchyni i české kultuře.
Mnoho našinců i cizinců miluje rozmanitost českých piv, každé
pivo patří k některému městu či regionu. Pokud chceme značku
piva zachovat, musíme je kupovat, a to i za vyšší cenu než pivo
z velkopivovarů. Já sám dávám přednost minerálce či vínu. Musím
se usmívat, když chlapci v hospodě popíjejí dánské či irské pivo
a nadávají na to, jak mizí české značky z trhu. Mimochodem, jaké
pivo pijete Vy?
|